Hořovice - zámecký park
Na jihovýchodním okraji města Hořovic, které se rozkládá na severu brdských lesů necelých 50 km jihozápadně od Prahy, leží park v bezprostřední blízkosti barokního zámku rodu Vrbnů, kteří zde žili po šest generací. Jeho dnešní rozloha činí 6,4 hektaru. Zámecký park je národní kulturní památkou.
Na jihovýchodním okraji města Hořovic, které se rozkládá na severu brdských lesů necelých 50 km jihozápadně od Prahy, leží park v bezprostřední blízkosti barokního zámku rodu Vrbnů, kteří zde žili po šest generací. Jeho dnešní rozloha činí 6,4 hektaru. Zámecký park je národní kulturní památkou.
První zmínky o pěstěné zeleni na tomto místě pocházejí z roku 1520, kdy zde měl být údajně sad. Nynější velký zámecký park byl podle projektu Jana Ferdinanda Schora založen po dostavbě zámku hraběte Vrbny roku 1709. Tohoto roku začaly terénní úpravy nutné pro založení zahrady. Zahrada byla budována pět let. Podle Schorovy koncepce vznikl symetrický francouzský park, s partery s pravidelnou květinovou výzdobou. Menší zahrada oddělovala park mříží s pilíři, které nesly mytologické a alegorické sochy a vázy od Matyáše Bernarda Brauna. Středem parku vedla dnes mohutná a pravidelná alej lip, která plní funkci osy parku, na níž navazují cesty vedlejší. Ty byly lemovány habry a javory, které byly střihány do loubí. Dodnes se dochovala část habrového loubí a kaštanových rondelů u západní stěny zahrady.
Lipová alej vedla z parku rovnou do volné přírody směrem k bažantnici na Hořičkách. Park a alej byly ukončeny tzv. Sluneční branou s mřížovými vraty ozdobenými kovaným sluncem. Loubí ze stříhaných dřevin, nejspíše habrů, vedla také rovnoběžně se středem parku po okrajích. Do dnešních dnů se zachoval plán Františka Fíkara, kde je možno vidět stav zahrady k roku 1756. Fíkar jej zaznamenal roku 1892. Dominantou ve středu parku byl bazén, obklopený čtyřmi pavilony.
Už po roce1800 nechal hrabě Rudolf z Vrbna park citlivě upravit z parku francouzského typu na přírodně krajinářský. V jižní a jihovýchodní části byly dokonce provedeny i terénní úpravy. Geologický podklad parku tvoří zahořanská břidlice, která místy vystupuje nad povrch.Zvětraliny těchto břidlic určují i charakter půdy. Proto zde najdeme několik vzácných stromů, příkladem je jinan dvoulaločný. Při terénních úpravách byly tehdy porušeny souvislé břidlice, a park musel být roku 1867 odvodněn. systémem drenáží.
Po dílčích romantizujících úpravách koncem 19 století čekaly park úpravy spíše necitlivé. Za nového vlastníka zámku, Jindřicha von Hanau byl vlevo od aleje v letech 1908 až 1917 vybudován mělký rybník a z vykopané hlíny zbudovány terasy s výsadbou dřevin. Práce však nebyly provedeny kvalitně, takže plocha byla opětně zatravněna. I další zásahy do parku byly necitlivé, ať už se jednalo o tenisové kurty z roku 1909 nebo bazén ke koupání z roku 1940. V roce 1922 uplatnil svůj dědický nárok na panství kurfiřtův pravnuk Jindřich, hrabě ze Schaumburgu a jeho rodina zůstala na Hořovicích do konce 2. světové války. Tehdy byl zámek na základě Benešových dekretů zkonfiskován státem a v jeho majetku se nachází dodnes.
Když se zde po roce 1945 začaly konat různé společenské akce, park trpěl. Jeho údržba byla minimální, po roce 1950 dokonce žádná. Situace se mírně zlepšila až po roce 1958, kdy se stal park vlastnictvím KNV. Ovšem roku 1959 byla pod parkem postavena nemocnice, která potřebovala komunikaci. Park byl díky stavbě nové silnice zmenšen o několik desítek metrů čtverečních zásahem v severovýchodním cípu. Tato část parku přišla i o 160 metrů zděného oplocení, které již nebylo obnoveno. Charakter parku pozměnila i výstavba sídliště Višňovka v osmdesátých letech.
Od roku 1956 bylo zpracováno několik návrhů na úpravu parku. Zčásti byl realizován návrh architekta Jana Adámka z roku 1992, který navazoval na předchozí studie. Úpravy se započaly roku 1993. Dnes je v hlavní ose travnatý parter se stříhanou bordurou. Uprostřed na čestném místě nádvoří stojí kašna. Čtvercový trávník je dělen jen pravidelnými cestami, které se stýkají v kašně uprostřed. Zůstala mohutná alej lip v hlavní ose, která je dodnes zakončena Sluneční branou, po jejichž bocích jsou stěny ze střihaných habrů. U zámku jsou pravidelné kaštanové rondely z obou stran.
Když si odpočinete na lavičkách pod vzrostlými kaštany, můžete se vydat na prohlídku interiérů zámku. Klasický I. okruh s sebou nese prohlídku reprezentačních prostor od zámeckého vestibulu chodbami až po salóny, hlavní sál, knihovnu či pracovnu podnikatele Rudolfa z Vrbna. II. okruh soukromá apartmá bude zpřístupněn nově letos. Na III. okruhu naleznete expozici s názvem: Hry a hračky malých aristokratů. V objektu zámku jsou i stálé výstavy. Výstava umělecké komárovské litiny má své místo v původních bytech služebnictva.