Třeboňsko - chráněná krajinná oblast

15. listopad 2009

Právě letos v listopadu uplyne 30 let od vyhlášení CHKO Třeboňsko. Tuto krajinu vytvořil důmyslnou prací člověk, proto je unikátní tím, že tady nechráníme nedotčenou přírodu, jak je tomu ve většině ostatních chráněných území. Přesto cesta k vyhlášení Třeboňska za chráněnou krajinnou oblast nebyla jednoduchá. Proč, to se kolegyně Dagmar Jáňová dozvěděla od vedoucího Správy CHKO Třeboňsko ing. Josefa Hláska.

Třeboňsko není chráněné území, které by leželo někde v příhraniční oblasti v horách. V 70. letech nebylo její vyhlášení snadné, protože se tu normálně hospodařilo, a přestože byla oblast významná, krajina měla svůj osobitý ráz, tehdejší režim nechtěl vznik chráněného území podpořit. Proto pracovníci Akademie věd, kteří měli možnost dostat se do zahraničí, poukazovali na nutnost ochrany tohoto území a nakonec se profesoru Jeníkovi a jeho kolegům podařilo, že byl návrh zařazen do programu UNESCO a v roce 1977 byla oblast vyhlášena za biosférickou rezervaci. A teprve potom, na nátlak mezinárodních institucí, vyhlásil tehdejší režim v roce 1979 Třeboňsko chráněnou krajinnou oblastí.

Tato oblast je unikátní hlavně proto, že byla vytvořena člověkem. Voda je tu všude - v rybnících, v močálech, v rašeliništích...
Musím říci, že lidé tuto krajinu pozměnili velmi drasticky. Dá se říci, že krajinu úplně přetvořili - vykáceli lesy, zatopili velké plochy. Ovšem tyto změny nastávaly postupně, nejvýznačnější pak přišly na přelomu 14. a 15. století. Rybníky se nebudovaly najednou, ale pozvolna a krajina měla takovou sílu, že všechny tyto stavby postupně začlenila do původního prostředí. Často tato druhotná stanoviště převzala funkci okolní přírody a dodnes jsou hodnotným krajinným prvkem.

Změna jí jistě prospěla, o tom svědčí i fakt, že je to jedna z nejvíce navštěvovaných chráněných krajinných oblastí v České republice.
Hlavně v letních měsících je to oblíbená lokalita, zejména pro rodiny s dětmi. Jsou tu roviny, není problém se kamkoliv dostat pěšky nebo na kole, každý si tu může najít své zákoutí, kde najde klid.

NPR Stará řeka

Vraťme se k vodě. Nejvzácnější tu asi budou ta rašeliniště. Ta jsou ještě navíc zahrnuta do zvláštní ochrany...
Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů se netýká jen rašelinišť a mokřadů, ale i rybníků. Tato úmluva chrání tyto vodní plochy na celé zeměkouli. Zavazuje nás pečovat o mokřady a zachovat je v současné podobě, nepřipustit jejich zničení, odvodnění.

V této souvislosti bych se zeptala na následující. Třeboňsko je i lázeňskou oblastí, rašelina slouží k léčebným procedurám, nemůže se stát, že by se té rašeliny vytěžilo moc?
Pro lázeňské účely se rašeliny těží nepatrně a jsou to jenom ložiska, která mají lázeňský status. A také se snažíme, když se něco vytěží , aby se to zase navrátilo do původního stavu. Takže tam, kde se těží rašelina pro lázeňské účely, vznikají jezírka a znovu zarůstají rašelinou.

Opatovický rybník

Najdeme tu jistě i rostlinná společenstva, která se k vodě váží, a která jinde nenajdeme.
Když se například vypustí rybníky, tak tam vzniká celá plejáda rostlinných společenstev. Takovou nejcennější rostlinou, která je chráněna i v rámci programu evropsky významných lokalit Natura 2000, je puchýřka útlá. Nenápadná tráva porůstající dna rybníků.

A něco pěkně kvetoucího...
Tady kvete jeden z nejvzácnějších konikleců v Čechách, jedná se o koniklec jarní. Je to krásná květina, ale bohužel v současné době je bezprostředně před vyhynutím, takže její naleziště se snažíme maximálně chránit.

Ráno nad Novou řekou

A co místní vzácná fauna? Ryby, to je v rybniční oblasti jasné, ale je tu i hodně zvláště chráněných ptáků.
Vlajkovým druhem CHKO je orel mořský, který tu začal hnízdit v roce 1983 a v současné době zde žije 10-15 hnízdících párů. Je celkem běžně k vidění, kupodivu hlavně v zimě, protože s velkou oblibou orli usedají na zamrzlé hladiny rybníků.

V rozsáhlých borových lesích žije třeba lelek lesní, kvakoš noční, je tu spousta druhů volavek, např. volavka popelavá. Běžně jsou tady k vidění volavky bílé, přestože tady nehnízdí , s oblibou se sem stahují, můžeme tu vidět několik set volavek bílých vždy pravidelně na podzim. Na ostrovech rybníků hnízdí rybáci obecní.

Letos tedy oslavujete 30. výročí vzniku CHKO. Krajina se stále vyvíjí - jaký je vývoj Třeboňska?
Po sametové revoluci se vyvíjí určitě k lepšímu. Před 20 až 30 lety byla naším hlavním problémem socialistická velkovýroba, která velmi systematicky ničila poslední kousky přírody. Kde se dochovaly louky, zbytky bažin, byla snaha území odvodnit, zrekultivovat. Se vznikem Správy jsme se snažili takovým excesům zabránit. Něco se podařilo, řekl bych, že se lišíme od ostatního území v bezprostředním okolí oblasti, které bylo zcela zničeno a podřízeno velkokapacitní zemědělské krajině.

Řeka Lužnice

Lidé sem nepřijíždějí jen za klidem a pohodou, krajina skýtá i mnoho historických památek.
Po staletí tu vznikla i charakteristická venkovská zástavba, kterou se snažíme také chránit. Opět je patrný rozdíl mezi obcemi v okolí CHKO, kde jsou například necitlivě přistavěny vilky přímo k původním statkům, vesnice v chráněném území zůstaly uchovány v původní podobě.

Spustit audio

Více z pořadu