Dívčí Kámen - přírodní rezervace

26. květen 2009

Rezervace leží asi 2 km severovýchodně od osady Třísov při soutoku řeky Vltavy s Křemžským potokem, zhruba 9 km severně od Českého Krumlova. Hlavním cílem územní ochrany na této lokalitě je zachování reliktního boru a lišejníkové vegetace na rulovém skalním hřbetu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy.

Chráněné území zde bylo vyhlášeno v roce 1952, rozkládá se na rozloze 4,82 ha, v nadmořské výšce mezi 440 a 475 m. Geologickým podkladem jsou ortoruly, na západní straně rezervace na ně navazuje granulitový masív Blanského lesa. Skalní ostroh nad soutokem je asi 70 m vysoký s příkrými až kolmými stěnami, s jižní a severní expozicí.

S ohledem na značný kulturně-historický význam byla zahrnuta do chráněného území i vlastní zřícenina hradu Dívčí kámen, rozkládající se na návrší nedaleko zmíněné rulové stěny. Tento gotický hrad založili ve 14. století Rožmberkové. V polovině 16. století byl již hrad pobořen. Svou délkou 210 m a šířkou 45 m patří k největším hradním zříceninám v Čechách. V místě hradní zříceniny se rozkládalo sídliště, osídlené v několika pravěkých obdobích. Při výstavbě hradu bylo zničeno. Proto zde nejde pouze o ochranu vlastní zříceniny středověkého hradu, ale především o ochranu staré kulturní vrstvy, která zasahuje s několika přeryvy až do starší doby bronzové a je předmětem podrobných archeologických výzkumů.

Z hlediska botanického je vlastní zřícenina hradu zajímavá výskytem některých teplomilnějších druhů rostlin. Ze skalní stěny nad Dívčím kamenem je udáván ve starší botanické literatuře výskyt vřesovce pleťového (Erica carnea), chráněného druhu, který rostě hojněji na Vyšebrodsku (např. v národní přírodní rezervaci Čertova stěna). Výskyt není vyloučen, v současné době však ověřen nebyl. Jinak je zde vegetace tvořena mozaikou společenstev. Lesy na skalních výchozech jsou zařazeny do kategorie lesů ochranných. Zakrslé borovice na skalách dosahují stáří až 170 let. Porosty s jedlí jsou 90-120 let staré, zastoupení jedle v nich dosahuje až 15 %. Větší část plochy území, zejména skalní ostroh, je porostlý reliktními bory. Ve stromovém patře převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy pýřité (Betula pubescens agg.). Obě dřeviny zde rostou v zakrslé formě. Bylinné patro je druhově chudé, s nízkou pokryvností, obvykle tvořené metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea) a některými druhy lišejníků. Na osluněných jižních expozicích jsou dominantními druhy tařice skalní (Aurinia saxatilis) a kostřava sivá (Festuca pallens). Na skalách se severní expozicí se na ostrohu vytvořila druhově chudá společenstva skalních štěrbin s převládajícím osladičem obecným (Polypodium vulgare). Na zalesněných severních svazích převažují jedliny. Přimíšeny jsou lípa malolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle buk lesní (Fagus sylvatica). Úpatí jižních svahů jsou porostlá křovitou formací s převažující lískou obecnou (Corylus avellana), která zde nahrazuje habr. Druhová skladba je tvořena zejména hájovými druhy (např. jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), kopytník evropský (Asarum europaeum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), prvosenka vyšší (Primula elatior).

Zřícenina hradu Dívčí Kámen

Z fauny je význačný výskyt xerofilního plže zrnovky mechové (Pupilla muscorum), hojný je zde zemoun skalní (Aegopis verticillus). Mnohonožka Haasea germanica je podhorský faunistický prvek, charakteristický pro šumavské předhůří. Ve skalnatém terénu a sutích žije specifická fauna pavouků (temnomil Nesticus cellulanus, plachetnatka Saaristoa firma aj.), Žije tu též chráněný brouk majka fialová (Meloe violaceus). Vyskytují se zde některé pozoruhodné druhy dvoukřídlých, a to jak ve vlhkých biotopech břehu Vltavy (komárec Dixa nubilipennis, kalužnatka Thaumalea testacea, lupice Rhaphium trifidum), tak také v lesostepním porostu PR (kulatěnka Acrocera orbiculus, octomilka Chymomyza caudatula aj.). Z motýlů je význačným druhem nesytka Synanthedon cephiformis. Rezervace je tradičním hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo).

PR Dívčí Kámen

Turistické informace:
Rezervací též prochází naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov, která byla otevřena v roce 1999. Naučná stezka je dlouhá necelé 3 km a má 14 zastavení. Zavede nás a podrobně seznámí s historií keltského oppida v Třísově, cestou nemine ani Třísovskou Lípu, památný strom, vysazený pravděpodobně v roce 1777 u místní kapličky. Další zastavení poukazuje na významný biokoridor údolí Vltavy, kterým migrují četné rostlinné i živočišné druhy. Proto je zde jejich zastoupení hojnější než v okolní krajině. U rezervace Dívčí kámen se dostáváme ke Křemžskému potoku, jenž tvoří páteř stejnojmenné kotliny a je se svými přítoky přirozeným stanovištěm mnohých chráněných druhů živočichů i rostlin. Křemžský potok je 30 km dlouhý a má povodí o rozloze 126 km2. V průběhu staletí zde vzniklo na dvacet vodních děl; mlýnů, hamrů a později elektráren. Nejstarší z nich, Křemžský mlýn, je uváděn už v 15. století.

Údolí Vltavy

Naučná stezka prochází také kolem PR Holubovské hadce, chránící typicky vyvinutého hadcového boru a charakteristické vegetace na navětralých výchozech hadců, které jako skalní lavice a stěny strmě spadají do údolí potoka. Před Holubovem se ještě můžeme seznámit s historií Adolfovské železárny, kterou založil roku 1841 významný jihočeský podnikatel Adalbert Lanna (18O5 - 1866), spolu s českobudějovickými měšťany. Nazvána byla podle syna majitele panství, Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu. Důvodem výstavby byla snaha vyrábět železné součásti a prvky pro rozmáhající se vodní a dopravní stavby a využít rozsáhlé dřevní bohatství okolních lesů.

Rezervace Dívčí kámen leží na trase několika turistických stezek a je hojně navštěvována. Celé území je propojeno zelenou turistickou značkou s Českým Krumlovem i Č. Budějovicemi. Železniční stanice v Holubově je výchozím cílem pro pěší turisty směřující k vrcholu hory Kleť (1 084 m n. m.), kterou je možné zdolat po některé z turistických cest a nebo vyjet lanovkou z Krasetína. Bohužel, velká návštěvnost i dobrý přístup motorovými vozidly do údolí potoka způsobují, že zde dochází k neúměrné koncentraci návštěvníků, k poškozování rostlinného krytu, trhání rostlin a ke znečišťování rezervace odpadky.

PR Dívčí Kámen - letecký pohled

Fotografie i text převzaty z webových stran Oficiálního informačního systému cestovního ruchu Český Krumlov.

autor: Informační systém cestovního ruchu Český Krumlov
Spustit audio