Vinařická hora - přírodní památka
Přírodní památka Vinařická hora je vyhaslý třetihorní stratovulkán a lze ji nalézt přibližně 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno. Dosahuje výšky 413 m n.m., zatímco však na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu sopečné svahy spadají asi 140 metrů do údolí Knovízského potoka.
Můžeme zde navštívit opuštěné lomy, v nichž od 19. století do 80. let 20. století probíhala těžba uhlí, a pozorovat tady střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Během sopečné aktivity v období oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory rozsáhlá puklina hluboká asi 700 metrů, orientovaná severojižně. Postupem doby se vyplňovala povrchovými horninami.
Nedaleko se nachází kamenouhelný důl Mayrau. Když v minulém století jeho štoly zasáhly hluboko pod horu, byly zde objeveny některé geologické kuriozity, jako například přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí.
Západní část Vinařické hory byla v roce 1985 vyhlášena na rozloze 69 ha chráněnou přírodní památkou a byla zde zřízena naučná stezka. Účelem ochrany je především zachování vrcholových partií sopky, kde se nacházejí ohrožená teplomilná společenstva.
Zdejší rozmanité geologické podloží má totiž za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, zlatovlásek obecný, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj., z běžných druhů patří k dominantním dřevinám javor babyka a hloh obecný.
Z vrcholu Vinařické hory je nádherný výhled do okolního kraje. Pokud je dobrá viditelnost, lze spatřit např. Krušné hory, Říp a mnohé vrcholy Českého středohoří - Milešovku, Lovoš, Házmburk a další. Pokud pohlédnete jihozápadním směrem, uvidíte i Ládví a Žižkovský vysílač.
Vinařická hora je stejně jako sopky Vesuv nebo Etna složena z vrstev lávy a sopečného popela. Na rozdíl od nich se však pod nánosy popela nenachází lidská sídla, neboť Vinařická sopka byla aktivní v příliš vzdáleném období. Přesto pozornosti našich předků neušla, jak dokládá řada zajímavých archeologických nálezů. Většinou jde nálezy z popelnicového pohřebiště.
Naučná stezka nás provádí nejzajímavějšími místy, ale vyhýbá se úsekům, které jsou nebezpečné. Je zde totiž mnoho starých lomů, které nemají dostatečně zajištěné stěny a především na jaře tu hrozí nebezpečí padajících kamenů. Lomy, kterými vede naučná stezka, jsou součástí chráněného území. Proto sběr minerálů je v nich zakázán. Pokud však přece jen po nějakém z nich zatoužíte, je nutno na vrcholu Vinařické hory odbočit z naučné stezky k východu, obejít po polní cestě pole a prohlédnout zdejší největší lom. V současné době se zde netěží. Nalézt je možné především čedič, který místy vytváří masivní sloupy. V polohách s dutinkami po plynech však vykrystalizovaly různé minerály. Mezi běžné patří kalcit a chlorit, méně běžné jsou zeolity - thomsonit, chabazit, phillipsit, natrolit a analcim, dále byly zaznamenány pyrit a aragonit. K jejich objevení však budete potřebovat geologické kladívko.
Dopravní informace
Do Vinařic se můžete dostat autem, nebo MHD z Kladna. Naučná stezka začíná ve Vinařicích u domu č.p. 454 (ze silnice směrem na Třebichovice za kapličkou odbočit vpravo na malé parkoviště). Délka je cca 3 kilometry a na trase je 9 zastávek. Celková doba prohlídky je zhruba na 1,5 hodiny. Lokalitu je možné navštívit celoročně, za deště a za sněhu je ale kopcovitý terén kluzký.
Další doporučení
V okolí jsou i další zajímavosti, které by mohly upoutat Vaši pozornost:
Vinařice - hornický skanzen
Libušín - slovanské hradiště
Smečno - vojenský skanzen
Kladno - okresní muzeum, medvědárium
Podlešín - železniční viadukt a Podlešínská skalní jehla
Lidice - národní památník