Vodopády Satiny - přírodní památka

15. říjen 2009

Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku říčky Satiny. Jedná se o zhruba 1 km dlouhý úsek poblíž Malenovic u Frýdlantu nad Ostravicí, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m, s několika vodopády, peřejemi, přehrádkami a dalšími zajímavými tvary.

Přírodní památka Vodopády Satiny se nachází v masivu Lysé hory, leží v nadmořské výšce 510 - 570 m a na svém konci přímo navazuje na přírodní rezervaci Malenovický kotel. Chráněné území vzniklo nedávno, na rozloze 8,76 ha bylo vyhlášeno v listopadu 2006.

Jedná se o unikátní geomorfologickou a geologickou lokalitu v rámci flyšových Karpat. Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Tento úsek toku je navíc vynikající ukázkou charakteru flyšových hornin.

Hluboce zařezané údolí je dlouhé asi 1 km a představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. V jednom z úseků vytváří říčka Satina vlastní soutěsku o délce asi 100 m, ta je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi. Najdeme tu mnohá romantická zákoutí - peřeje, přihrádky a dokonce vodopády. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody až 2 metry. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou.

PP Vodopády Satiny - soutěska nad vodopádem

Podél skalnatého koryta Satiny se díky špatně přístupnému terénu uchovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. Jedná se o jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), ojediněle i jilmem horským (Ulmus glabra), lípou srdčitou (Tilia cordata) a dubem zimním (Quercus petraea) a druhově bohatší suťové lesy s výskytem např. měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Buk lesní (Fagus sylvatica) jako hlavní původní dřevinu Moravskoslezských Beskyd doprovází hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba), která zde má mimořádnou vitalitu a bohatě se přirozeně obnovuje. V současnosti hojný smrk ztepilý se přirozeně vyskytoval v nižším zastoupení. Zejména v bezprostřední blízkosti toku a na skalnatých místech hojně rostou původní lesní keře jako rybíz alpský (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) a růže převislá (Rosa pendulina). Z dalších rostlinných druhů je nápadná především udatna lesní (Aruncus vulgaris).

PP Vodopády Satiny - úsek nad soutěskou

Pro území je charakteristická i vysoká početnost a druhová pestrost původních populací, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Plectrocnemia brevis, Wormaldia copiosa a Rhyacophila philopotamoides. U prvně jmenovaného druhu se jednalo o třetí nález v ČR, u Wormaldia copiosa o první nález pro Moravu a Slezsko a u druhu Rhyacophila philopotamoides byl tento druh nalezením dospělce potvrzen pro ČR.

PP Vodopády Satiny

Nové chráněné území přímo navazuje na Přírodní rezervaci Malenovický kotel (vyhlášena v r. 2004), takže v současnosti je v celé délce zabezpečena ochrana přirozeného koryta vodního toku Satiny. Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění území chodníkem a lávkami, případně napojením na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky podél levého břehu Satiny. Zatím nejblíže vodopádu se dostanete v místě informačního panelu číslo 13, ten se nachází asi 100 m od soutěsky s vodopádem.

Článek upraven podle textu na webových stranách Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Spustit audio