Na Plachtě - přírodní památka, naučná stezka
Přírodní památka Na Plachtě se rozkládá na jihovýchodním okraji města Hradec Králové. Sestává ze dvou zvláště chráněných území. Přírodní památka Na Plachtě 1 byla zřízena Radou města Hradec Králové 5. 6. 1998. Plocha této části je 10 ha. Přírodní památka Na Plachtě 2 byla zřízena na pozemcích sloužících obraně státu Ministerstvem životního prostředí 10. 4. 1998. Tato část má výměru 29ha. Obě chráněná území tvoří jeden územní celek.
Ačkoliv se lokalita PP Na Plachtě nachází v těsném sousedství městské zástavby, zahrnuje rybníky, písčiny, rašelinné louky, lesní porosty a rozptýlené skupiny křovin. Vyskytuje se zde řada chladnomilných druhů (sítina kostrbatá, můra kovolesklec modřínový, ještěrka živorodá, čolek horský), a to v nadmořské výšce 235 - 247 m n. m. Z botanického i zoologického hlediska je PP Na Plachtě považovaná za unikátní.
Geologický podklad (tj. slínovce a vápnité jílovce překryté štěrkopískovými náplavy), členitý terén a především lidská činnost se společně podílely na vytvoření významné lokality s řadou stanovišť a s vysokou druhovou rozmanitostí. Svoje bohatství získala lokalita poněkud neobvyklým způsobem. Již od dob Rakousko-Uherska bylo toto místo využíváno jako vojenské cvičiště. Písčiny, které by bez zásahu postupně zarostly lesem, byly trvale udržovány z větší či menší části bez stromových porostů. Vznikla tak několik desítek hektarů velká, bezlesá plocha (písčiny, trávníky, vřesoviště) postupně zarůstající náletovými dřevinami (břízy, osiky, vrby, borovice). Povrch byl různými vojenskými činnostmi místy obnažen a rozbrázděn cestami, výmoly a zákopy. V některých se drží trvale či dočasně voda, jiné zůstávají suché avšak bez bylinného porostu. Taková místa, zejména pokud jsou osluněná, využívají různé druhy živočichů a rostlin. Lidskou činností jsou zde udržována tzv. raná sukcesní stadia. V centrální části lokality jsou terénní deprese zaplněné vodou. Vznikly těžbou štěrkopísku.
Na jihozápadním okraji území se nacházejí dva rybníky (Jáma a Plachta) s doprovodnými mokřady a olšinami. V chráněném území bylo dosud zaznamenáno přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů, z toho asi 900 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 114 druhů dvoukřídlých, 40 druhů měkkýšů, 16 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 140 druhů ptáků, 14 druhů savců. Při probíhajícím průzkumu jsou každým rokem objevovány další druhy.
Naučná stezka v PP Na Plachtě zájemce seznamuje s botanicky i zoologicky unikátní lokalitou na těsném okraji městské zástavby. Území zahrnuje rybníky, písčiny, slatinné louky, podmáčené olšiny, porosty rozptýlených křovin a vřesoviště.
Rumiště je biotop, vyskytující se na člověkem silně ovlivněných lokalitách vznikla např. těžkou mechanizací, dopravními prostředky, hromaděním skládek a deponií cizorodého materiálu. Jsou ideálním místem uchycování ruderálních druhů rostlin. Obnažené plochy nejprve osídlují jedno či dvouleté byliny - lebedy a merlíky. Později dominují vytrvalé rostliny a v posledním stádiu převažují stromy a keře. Na rumišti lze pozorovat různé druhy náletových dřevin. Nejčastější tzv. pionýrskou dřevinou je bříza bělokorá. Velmi hojně se vyskytuje i trnovník akát. K nejrozšířenějším ruderálním rostlinám patří vratič obecný, pelyněk černobýl a hulevník lékařský. Bohužel zde nalézá vhodné podmínky k životu i řada invazních druhů rostlin, např. křídlatka japonská.
Rybníky Jáma a Plachta obohacují PP Na Plachtě o rybniční ekosystémy s porosty rákosin a vysokých ostřic. Na rybníce Jáma a v jeho nejbližším okolí lze pozorovat řadu rostlinných společenstev v závislosti na výšce hladiny v rybníce, popř. hladině podzemní vody. V rybníce rostou vodní rostliny- okřehek menší nebo bublinatka jižní. Na obou rybnících bylo prokázáno hnízdění celé řady mokřadních a vodních ptáků, za potravou či na tahu zalétají k rybníkům např. volavka popelavá, čáp bílý, moták pochop a pisík obecný. V rákosinách si svá kulovitá hnízda staví myška drobná.
Na porosty vysokých ostřic nad rybníkem Jáma navazuje vlhká bezkolencová louka. V současné době patří tato společenstva střídavě vlhkých stanovišť k ohroženým, jednak odvodňováním, jednak zarůstáním náletovými dřevinami a nekosením. Každoročně zde na jaře rozkvétají desítky prstnatce májového, jednoho ze zástupců orchidejí. Dalším chráněným druhem rostoucím na rozhraní rákosin a vlhké louky je drobná kapradinka hadilka obecná. Na vlhké louce u rybníka Jáma byl zjištěn výskyt dvou pozoruhodných myrmekofilních druhů modrásků.
Suché vřesoviště se vytvořilo na písčitém podkladu jako náhradní společenstvo acidofilních a borových doubrav díky činnosti armády. Převažovat by zde měly keříky vřesu obecného v současnosti je ale místy dominantní expanzivní třtina křovištní. V květnu a červnu žlutě rozkvétá několik keříků z čeledi bobovitých - čilimník nízký a č. řezenský, kručinka barvířská a k. německá. Polštářovité trsy tvoří bíle kvetoucí rožec rolní, růžově kvetoucí mateřídouška úzkolistá a žlutě kvetoucí jestřábník chlupáček. Z hlediska výskytu bezobratlých patří suché a bezlesé plochy s rozvolněnou vegetací k nejvýznamnějším stanovištím v PP Na Plachtě. Dlouhodobě jsou zde sledované populace dvou terestricky žijících, bezkřídlých nosatcovitých brouků - rýhonosců rodu Coniocleonu. Jejich výskyt nebyl jinde v královéhradeckém regionu doložen.
Mokré vřesoviště navazující na suché vřesoviště má mírně svažitý reliéf. Na podzim se vřesoviště zbarvuje růžově od dominantního vřesu obecného, velmi početná je populace trsnaté trávy bezkolence modrého. Z dalších typických druhů je zastoupen čertkus luční, smilka tuhá, ostřice prosová, ostřice obecná a ostřice kulkonosná. Řízené zásahy v mokrém vřesovišti jsou taktéž soustředěny na udržování bezlesí, tedy pravidelné odstraňování náletových dřevin. Zároveň je žádoucí mechanické narušování, při kterém dochází k obnažení půdního povrchu. Na disturbovaných plochách v mokrém vřesovišti se objevuje masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Vodní plochy vznikly v minulosti těžbou písku nebo činností armády, v současnosti vyhloubením v rámci kompenzačních opatření nebo plánovaného managementu. Podle jejich stáří a velikosti jsou v různém stádiu sukcese, některé čerstvě vyhloubené, jiné částečně zazemněné a zarostlé vegetací. Těžbou štěrkopísku vzniklé vodní nádrže a na ně navazující mokřady v centrální části PP Na Plachtě jsou místem rozmnožování mnoha druhů obojživelníků (čolek obecný, čolek velký i čolek horský, ropucha obecná, rosnička zelená, blatnice skvrnitá). Písčité i bahnité břehy tůní obývá mnoho druhů střevlíkovitých brouků. V rámci řízených zásahů probíhá v přírodní památce obnova a prohlubování tůní. V některých případech se jedná pouze o vyhrabání spadaného organického materiálu z tůní, prosvětlení od náletových dřevin, prokopání valů mezi jednotlivými tůněmi z důvodu zajištění jejich vzájemné komunikace.
Především ve východní části chráněného území se vyskytují menší lesíky. Zarůstají nejen rovinaté plochy, ale i různé zákopy a rozsáhlejší prohlubně. Stromové patro tvoří náletové dřeviny - bříza bělokorá, topol osika, borovice lesní, vrba jíva a nepůvodní dub červený (Quercus rubra). V podrostu dominují převážně trávy.
Ochránci přírody se snaží lokalitu zachránit před devastací, která jí hrozí snahami o výstavbu v této lokalitě. Usilují o zachování přírodní lokality Na Plachtě pro příští generace jako jedinečného a unikátního přírodního ráje v dotyku města Hradec Králové, který by měl být využíván k rekreaci obyvatel města, odborným přírodovědným bádáním a vzdělávání široké veřejnosti.
Zpracováno podle informací na webových stranách PP Na Plachtě a ČSOP JARO Jaroměř.