Proč upíři mohou sát krev

Netopýři z podčeledi Desmodontinae jsou známí jako upíři - tedy stvoření, která se živí výhradně krevní dietou a při sání krve roznášejí řadu nemocí včetně vztekliny. První upíři vznikli asi před 26 miliony let z netopýrů, kteří lovily hmyz na tělech živočichů. Během evoluce se upíři museli vyrovnat s problémem, který představuje rychlá srážlivost krve. Využili k tomu gen, který se vyskytuje i u jiných živočichů a který kóduje takzvaný plazminogen aktivátor. Tento protein normálně zajišťuje průchodnost cév a brání vzniku krevních sraženin. Upíři ovšem tuto látku mají nejen v cévách, ale také ve slinách, kde při sání krve zabraňuje srážení krve.

Na gen pro plazminogen aktivátor tří druhů upírů se nyní podrobně podívali vědci z Wyomingské univerzity. Zjistili, že druh, který se živí ptačí krví, má gen velice podobný genu příbuzných druhů netopýrů, které krev nesají. K sání ptačí krve tedy zřejmě stačí pouhá přítomnost proteinu ve slinách. Naproti tomu v genu dalšího druhu, který se může živit jak krví ptáků, tak i savců, našli vědci další mutace. Ty patrně brání tomu, aby efektivitu proteinu ve slinách snižovala látka, která je jeho přirozeným inhibitorem. Podobně na tom je i třetí druh, který se specializuje výhradně na krev savců. U něj se navíc gen vyskytuje hned v několika kopiích, z nichž dvě mutace neobsahují. Důvod vědci zatím neznají, ale právě adaptace na sání savčí krve pokládají za klíčové prvky upíří evoluce.

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.