Prahu čeká změna
Internetové průzkumy preferencí nepatří k nejpřesnějším, přesto ten, který v minulém týdnu zaměřila agentura SANEP na pražskou komunální politiku, potvrzuje nepřekvapivý trend. Volby by v hlavním městě vyhrála TOP 09 před ODS, za nimi by s odstupem zůstala sociální demokracie, následují Věci veřejné a jako poslední by do zastupitelstva těsně pronikla KSČM.
Smůla by zůstala na botách lidovců, SNK-Evropských demokratů a Strany zelených. Původně všechny tři subjekty vyjednávaly o předvolební koalici, nicméně – jak je v kraji zvykem – nepohodly se. Společně tedy půjdou do voleb jen zelení a SNK-ED. Vedle solidního programu disponují i zkušenými pražskými politiky s dobrou pověstí, od Petry Kolínské, přes Jiřího Witzanyho až po Janu Ryšlinkovou. Potíž je v tom, že donedávna dělali v radě hlavního města občanským demokratům křoví dva lidé: zelený Petr Štěpánek a Markéta Reedová, zvolená za SNK-ED a dnes vystupující coby jednička Věcí veřejných.
Právě tato partaj, jež s Radkem Johnem v čele překvapivě dobyla Sněmovnu, má v Praze zázemí už dlouhá léta. Zlí jazykové dokonce trousí, že byla založena jako záložní „B“-tým ODS pro časy, kdy modrá barva ztratí na atraktivitě. V pražské politice už předvedla, že někde umí jít občanským demokratům po krku, jinde s nimi drží pomyslnou basu. Ovšem dobře rozjeté nejsou jen Věci veřejné, nýbrž také četné pochybnosti o jejich provázání s bezpečnostní agenturou ABL. Ta mimochodem od města přijímá zajímavé a lukrativní
zakázky.
Levice hraje v Praze, na rozdíl od většiny evropských velkoměst, tradičně druhé housle. Komunisté posbírají pár hlasů převážně seniorů v centru či na vzdálenějších předměstích. Úspěchem pro ně už je usednutí v zastupitelstvu.
Sociální demokracie se snad již definitivně odřízla od éry, kdy s ODS uzavřela velkou koalici. Každé, byť sebemenší provázání s občanskými demokraty činilo v minulých letech kritiku z úst představitelů ČSSD nepodstatnou a nezajímavou. Letos vede hlavní levicovou sílu do voleb Jiří Dienstbier mladší, úspěšný advokát a zastupitel v Praze 2. Dienstbier je znám tím, že slabostí pro ODS nikdy netrpěl. Naopak hovoří o potřebě provázané spolupráce s občanskými sdruženími, ať již zaměřenými na boj s korupcí, nebo na ochranu přírody. Prostor by pro ně dokonce rád vytvořil i v rámci práce magistrátu. Kromě tradičních sociálních otázek tentokrát ČSSD zvedá i témata, jako je korupce a klientelismus, životní prostředí nebo doprava. Dá se předpokládat, že i když v Praze nezvítězí, stane se atraktivním a důvěryhodným partnerem pro případnou koalici protibémovských stran.
TOP 09 má našlápnuto k výhře ve více velkých městech. Zmiňme jen Hradec Králové, Karlovy Vary nebo Liberec. Praha je ale pro ni cenná jako letitá bašta konkurenčních občanských demokratů. Kombinace reformního nadšení a charismatické osobnosti Karla Schwarzenberga je už sama o sobě vkladem k nezaplacení. Navíc TOP 09 vytáhla eso z rukávu. Je jím Zdeněk Tůma, donedávna guvernér národní banky. Jeho devizou je nejen osobní reputace, ale též schopnost integrovat pravicový tábor. Na straně jedné technokraticky smýšlející stoupence rozpočtové zdrženlivosti, na straně druhé umírněné liberály havlovského ražení. Politické zkušenosti, natožpak z hlavního města má sice nulové, to se ale jako problém může projevit až po volbách. Do té doby budou Tůmovy akcie na vzestupu.
Občanská demokratická strana jakoby chvíli žadonila o soucit, aby poté zas ukázala starou známou pražskou tvář. Potíže jí budou činit personální i programové aspekty voleb. Neokoukané tváře srovnatelné s Tůmou či Dienstbierem nenabízí. Kdo ji povede do voleb, je skoro jedno. Stokrát mohou říci komunální politice sbohem Pavel Bém nebo Milan Jančík, na vlivných pozicích stále zůstávají jejich letití spolupracovníci. Předsedou pražské ODS se sice stal čistým štítem disponující poslanec Boris Štastný, jenže sám k výrazným politikům nepatří a obklopen je týmem, který Praze udával tempo několik volebních období. Kromě toho pochází z Prahy 10, jež je zázemím podnikatele Tomáše Hrdličky, který má tendenci tahat za občansko-demokratické nitky.
Ve volebním programu se ODS může leda tak kát. Závazky týkající se transparentnosti, šetrnosti a poctivosti by působily absurdně. Závaží na nohou ODS nepředstavuje jen Opencard, tunel Blanka či nerealizovaný Kaplického návrh nové Národní knihovny. Připomeňme namátkou stav neziskové kultury nebo necitlivé nakládání s územním plánem. Zeleně ubývá v centru i na předměstí. Zato se ostošest staví nákupní a administrativní centra, okázalé bytové projekty, sportovní haly či golfová hřiště. Hlas zástupců lokální veřejnosti často připomíná volající na poušti… Poslední kapkou bylo účelové rozparcelování hlavního města na více volebních obvodů. To automaticky ubližuje malým stranám.
Zlomyslnost osudu ale letos může způsobit, že se malým stranám přiblíží právě ODS. Zatímco na centrální úrovni prochází očistou, v Praze se spoléhá převážně na změny kosmetické. Výsledkem je, že ambiciózní TOP 09 praví, že po volbách je připravena spolupracovat se všemi demokratickými stranami s výjimkou některých konkrétních jmen. A není náhodou, že všechna, jež dosud zazněla, patří dosavadním pražským špičkám ODS.
Pražané tak mají stále větší naději na nové správce města, nezatížené minulostí a motivované ke vskutku odpovědnému nakládání se svěřenými pravomocemi. Pražská politika se tak po letech může stát zajímavou, důvěryhodnou a pro občany atraktivní.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
