Poznej a chraň

Budil: 45. výročí TISu, který má narozeniny 5. září 1958, by se vlastně mělo slavit dřív, 3. března.

Leiský: Je to pravda, protože 3. března 1957 se se mnou sešlo prvních šest chlapců, tehdy dvanáctiletých, v Prokopském údolí a velice zdvořile se tázali, kde je tedy to Prokopské údolí. Když se to dověděli, odešli kus dál a na tzv. Planině seznámení, jak jsme jí později říkali, se pustili do jakýchsi takových foglarovských her. Tím, že byl se mnou můj syn, tehdy pětiapůlletý, jsme se k nim postupně připojili a vytvořili takovou skupinu, která se nesešla jen jednou, toho 3. března, nýbrž scházela se potom pravidelně vždy v sobotu odpoledne a neustále se rozrůstala. Po čase se nabalila na poměrně velikou samostatnou mládežnickou organizaci, která ovšem nikam nepatřila, byla vlastně jen tak ve vzduchu.

Budil: Z těch šesti chlapců, kteří byli u toho, se stali později přírodovědci?

Leiský: Z některých ano. Vy jste zde měli v rozhlase jednoho z nich, tehdejšího náčelníka, dr. Emila Kučeru, který byl později, když emigroval, šéfem Státní ochrany přírody v Kanadě.

Budil: Na začátku tedy byla parta...

Leiský: Na začátku byla parta. Později pochopením Národního muzea se nám podařilo vytvořit při Společnosti Národního muzea tzv. Sbor ochrany přírody, který oficiálně vznikl 5. září 1958. Bylo tam šest lidí, konkrétně dr. Táborský, který reprezentoval muzeum, představitelem Sboru ochrany přírody byl dr. Moučka, šéfzoolog Státní ochrany přírody, já jsem dělal tajemníka a to mi zůstalo prakticky dodnes. Důležitou osobou byl dr. Staněk, zakladatel a vlastně první veliký průkopník přírodovědecké fotografie v České republice.

Budil: Ovšem nezůstalo pouze u procházek v přírodě.

Leiský:To zdaleka ne. Naše činnost se vlastně dělila na výchovnou práci s mládeží, na činnost výzkumnou a do značné míry také činnost osvětovou, protože pravidelně a od té doby nepřetržitě, až na dobu, kdy jsme byli na deset let zlikvidováni, v Národním muzeu a i jinde běží přednášky, filmové festivaly apod.

Budil: Takže Národní muzeum bylo dobrým hostitelem...

Leiský: Ano, Národní muzeum bylo dobrým hostitelem a skutečně jsme mu dodneška vděčni a dodnes s ním velice úzce spolupracujeme. Každou první středu v měsíci se konají přednášky a Národní muzeum je také kolektivním členem TISu.

Budil: Proč má TIS ve znaku tis?

Leiský: To vzniklo hned na začátku, když jsme hledali symbol. Tis jsme si vybrali proto, že je jedním z našich nejvýznačnějších a nejvzácnějších stromů, alespoň ten, který roste ve volné přírodě. A tak jsme si snítku tisu s jeho dvěma plody vzali do znaku a pod to jsme dali naše slavné heslo "Poznej a chraň".