Pomozte přes léto s výzkumem čistoty vody. Je to snadné!

Jistebnické rybníky
Jistebnické rybníky
Koncem dubna spustila Česká společnost ornitologická v spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a Českou limnologickou společností celostátní kampaň zaměřenou na měření průhlednosti vody. Jedním z cílů kampaně je poukázat na špatný stav čistoty vody v rybnících, které představují významný biotop pro hnízdící vodní ptáky.

Při navrhování konkrétních opatření k celkovému zlepšení kvality vody je třeba vycházet z aktuálního stavu - a ten je v tomhle měřítku možné získat pouze při celoplošném zapojení dobrovolníků. „Proto jsme se v této kampani rozhodli obrátit na veřejnost, která má velký potenciál přispět k jejímu zdárnému naplnění,“ vysvětluje koordinátorka kampaně Katarína Slabeyová z ČSO.

Kampaň upozorňuje veřejnost na současný tristní stav našich mokřadů a vysvětluje jejich nezastupitelnou roli ve fungování české krajiny. „Mokřady jsou klíčovou součástí koloběhu vody, látek a energie v naší přírodě,“ vysvětluje hydrobiolog Daniel Fiala.

O čem svědčí hustá „polévka“ v rybníku

Průhlednost vody je jednoduchým měřítkem její kvality - zákal v rybníce je dobrým měřítkem množství ryb, protože na nich závisí množství a ekologická struktura organismů přítomných ve vodním sloupci. Důležitým faktorem ovlivňujícím průhlednost vody - a také prosperitu ptáků - je intenzivní chov ryb.

Ryby jsou pro ptáky významným konkurentem. Kapr jako dokonalý všežravec dokáže v rybníku zlikvidovat téměř veškeré bezobratlé a jejich larvy žijící na dně i ve vodním sloupci. Kapři ale výrazně redukují i zooplankton, kterého potravou jsou zas drobné řasy (fytoplankton). Řasy se v důsledku toho namnoží a způsobují snížení průhlednosti vody. K zakalení vody přispívají i v bahně ryjící, potravu hledající kapři, čímž víří jemný organický kal ode dna. Kal se přidává k rozvinuté populaci řas a dohromady tak tvoří hustou, pro světlo stěží proniknutelnou hnědozelenou „polévku“, tak typickou pro naše rybníky. Nedostatek světla v celém vodním sloupci také způsobuje, že velké cévnaté rostliny, poskytující životní prostor pro mnoho dalších vodních organismů, v téhle temné řasové polévce nemohou růst.

Potápka černokrká - pták roku 2015

Martin Černý, hydrobiolog z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy říká: „Faktorem, který rozhoduje o podobě rybníka, je právě četnost rybí obsádky. Pokud je ryb hodně a mají velkou spotřebu potravy, velký zooplankton, který by zvládnul řasy vyfiltrovat, nemá šanci se vůbec rozvinout a stadium kalné hnědozelené polévky je nevyhnutelné.“ Mít v rybníku hodně ryb s velkým a rychlým přírůstkem biomasy je přitom prvoplánovým cílem čistě ekonomicky smýšlejících rybářů. „Není výjimkou, že současné roční přírůstky kaprů jsou vysoko nad 250 kg/ha, tedy na hodnotách, kterých by rybník ve své přirozené podobě sotva kdy dosáhl. Při zakládání měly rybníky výnosy řádově menší,“ dodává.

Proč je průhlednost vody důležitá pro ptáky

Právě průhlednost vody je limitujícím faktorem pro výskyt ptáků zejména během hnízdního období, kdy mají zvýšené nároky na množství a dostupnost potravy kvůli odchovu mláďat. To platí zvláště pro potápku černokrkou, ptáka roku 2015, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku. „Dospělí ptáci přilétají začátkem dubna, kdy jsou chovné rybníky čerstvě napuštěné, často ještě s čistou vodou a s dostatečnou potravní nabídkou. Krátce na to jsou nasazeni kapři. S oteplující se vodou sice přibývá bentosu, ale současně výrazně roste i apetit rybí osádky, který dosahuje maxima právě v období, kdy se potápkám líhnou mláďata. Mláďata potápek nejsou schopna letu, na rozdíl od mláďat kachen se nemohou přesunout na jinou lokalitu, a tak jsou odsouzena k smrti hladem.

Potápění Secchiho desky

Co jsme dosud zjistili a co nás čeká?

Do projektu se dosud zapojili lidé ze všech krajů České republiky. Do této chvíle se podařilo nasbírat přes 300 měření a několik rybníků má i tři měření v řadě. Akce ale potrvá do srpna, i když potápkám již kritické období skončilo. Tam, kde se zadařilo, odrostlá mláďata brázdí hladinu. Teplota vody však dále poroste a rybníky se budou promíchávat méně než na jaře. Přetížení živinami teprve ukáže svoji nejhorší tvář. Bude docházet ke kyslíkovým deficitům, což bude trápit ryby a vodní živočichy. Během prázdnin ale také dojde k intenzivním rozvojům sinic a hladiny se změní na sivě zelenou omáčku. Průhlednost potom klesne na minimum.

Proto organizátoři vyzývají všechny dobrovolníky, aby se vydali se svojí Secchiho deskou nyní a během prázdnin k nejbližšímu rybníku, změřili průhlednost vody a údaje zaznamenali na voda.birds.cz.

Léto je obdobím, kdy se mnoho z nás vydává k vodě, což představuje vynikající příležitost pro měření. „Nejcennější jsou opakovaná měření. Právě ty nám totiž umožní posoudit změny na jednotlivých lokalitách,“ říká Katarína Slabeyová. „Přitom platí, čím častěji měříme, tím hodnotnější údaje získáme.“

Jak funguje Secchiho deska

Samotné měření je snadnou záležitostí. Secchiho deska je kruh s průměrem 20—30 cm rozdělený na čtyři čtvrtiny, dvě černé a dvě bílé. Tento kruh se spouští na provaze do vody a zjišťuje se hloubka, kdy černá s bílou splyne. Podrobný návod na výrobu Secchiho desky i na měření najdete na voda.birds.cz.