Podívejte se na hbité ještěrky
Nastal letní slunovrat a to je doba, kdy se v přírodě začínají rodit první ještěřičky. Ještěrek jsou u nás čtyři druhy, ale všichni jistě známe roztomilou ještěrku obecnou, která v Evropě žije od Švédska po Pyreneje a od jižní Anglie po Kavkaz.
Ten roztomilý dráček, něco přes 20 centimetrů velký, s rozeklaným jazýčkem a s nápadnými zevními sluchovými bubínky, od října spí, ale koncem března se začíná probouzet, a to kupodivu nejprve nedospělá loňská mláďata, pak samečkové, a teprve nakonec, někdy kolem svátku sv. Jiří, samičky.
Dospělci záhy svléknou starou pokožku, navléknou se do svatebního, aby samečkové zářili jasnou zelení, samičky pak skvrnitou hnědí, a vydají se na námluvy. Samečkové jsou přitom často vůči sobě dost neurvalí. Někdy ještěrčí sameček po rituálním páření samičku hned opustí, jindy v ní najde zalíbení a vytvoří s ní pár na celé léto. Samička pak snese do nějaké vyhřáté jamky nebo škvírky deset až čtrnáct blanitých vajíček a dva měsíce si počká, než z nich sluníčko vylíhne malé, asi pět centimetrů dlouhé ještěřičky, které plně dospějí až za dva roky. Do té doby jich ale dost zahyne, protože jsou oblíbenou kořistí užovek, ježků, dravců, vran, ťuhýků i kosů, a výjimečně i vlastních rodičů. Ještěrky samy loví sarančata, brouky, plže, pavouky, vosy i mravence. Když tak jdeme přírodou s otevřenýma očima, potkáme je na okrajích lesů a polí, na náspech i v opuštěných pískovnách, v sadech, a dokonce i na hřbitovech. Za teplého počasí se ještěřičky pohybují velice rychle, byť trhaně, a je těžké je chytit, protože výborně vidí a slyší. Když je nešťastnou náhodou uchopíme za ocásek, nechají nám ho klidně v ruce, protože vědí, že jim záhy naroste nový, i když trochu méně elegantní.
Hlavním nebezpečím pro všechny ještěrky v Evropě je přeměna krajiny a používání insekticidů. Největší a nejvzácnější naše ještěrka je mohutná teplomilná ještěrka zelená, až 40 centimetrů dlouhá. Je smaragdově zbarvená a sameček má tyrkysově modré hrdélko, vzácněji ji můžeme potkat na teplých skalních stepích v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v povodí Dyje. Asi sotva je dohoníme, protože je jako blesk a při útěku dovede i skákat.
Třetí naší ještěrkou je malá, tmavohnědá ještěrka živorodá se štíhlým ocáskem. Samečci mívají bříško oranžové, samičky, které rodí většinou přímo živá mláďata, mají hrdélko i bříška bělavá. Tyto ještěrky žijí v chladnějších polohách a hlavně na horách, kde ale nejsou nikterak vzácné. Všechny ještěrky jsou půvabnými a navíc užitečnými drahokamy, tak si jich náležitě važme.
