Plynové lampy v historickém centru Prahy během adventu rozsvěcí lampář. Čtyřmetrovou bambusovou tyčí

13. prosinec 2018

Lampy veřejného osvětlení v pražských ulicích fungují od 18. století. Roku 1723 se rozzářilo 121 olejových svítilen na Královské cestě od Hradčanského náměstí k Prašné bráně. Napájely je nejrůznější tuky. Až zavedení plynu znamenalo revoluční převrat ve veřejném osvětlení.

První plynárna v Praze a v českých zemích vůbec byla uvedena do provozu 15.9.1847 v Karlíně. Ve významnějších ulicích Starého a Nového Města bylo ten den rozžehnuto víc než 200 plynových lamp a další desítky lamp v některých obchodech a veřejných budovách.

Plynové světlo se rychle šířilo Prahou. Za pouhé dva roky počet plynových lamp dosáhl čísla 534. Přes Karlův most překročily Vltavu a ozařovaly i Malou Stranu a Hradčany. Kromě pouličních svítilen bylo plynové světlo instalováno i v podloubích a některých hostincích.

K dispozici byly trojramenné, čtyřramenné a osmiramenné kandelábry, svícnové sloupy a lucerny - sloupové, nástěnné a visuté. Osvětlovaly i pražské parky, ostrovy, zahrady a nábřeží. Plynové lampy byly dokonce i na veřejných záchodcích.

Plynové kandelábry

Některé pouliční plynové lampy byly technicky i výtvarně unikátní. K nejkrásnějším dílům patřily víceramenné kandelábry. Historicky nejcennější, osmiramenné, vytvořil podle návrhu architekta Aleše Linsbauera sochař Eduard Veselý. Na žulovém hranolovém podstavci stojí čtyři ženské postavy v antickém rouchu, nad nimi je osm novobarokních ramen s velkými svítilnami a nejvýše ční středový sloup, na kterém stojí postava znázorňující Prahu.

V Praze bylo v roce 1882 umístěno celkem 16 stožárů osmiramenných, 11 čtyřramenných a 55 tříramenných. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dva osmiramenné kandelábry, a to na Hradčanském náměstí  a v Loretánské ulici, a jeden čtyřramenný, na Dražického náměstí u Karlova mostu.

Konec éry plynového osvětlení?

Ke konci 19. a na začátku 20. století svítiplyn začala vytlačovat elektrická energie. Nejprve z interiérového, pak i z veřejného osvětlení. V Čechách a na Moravě se plynové světlo udrželo nejdéle ve starých částech Prahy. Ještě v roce 1940 osvětlovalo pražské ulice a náměstí víc než 9 tisíc plynových svítilen. Teprve pak začal jejich počet rychle klesat. Jako poslední byly převedeny ze svítiplynu na elektřinu osmiramenné kandelábry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici. Bylo to koncem dubna roku 1985. Zdálo se, že éra plynového osvětlení skončila…

S novým tisíciletím se plyn vrátil

V roce 2002 se do Prahy nostalgické plynové osvětlení vrátilo. V Michalské ulici bylo instalováno prvních devět lamp… Na konci roku 2010 se plynové lampy rozsvítily na Karlově mostě. Je to jediný most na světě, který je osvětlený plynem. V rámci projektu plynofikace veřejného osvětlení v historickém centru Prahy se počet plynových lamp zvyšoval až na současných 680.

Rozžíhání, zhasínání a běžnou údržbu plynových lamp zajišťovali v minulosti profesionální lampáři. Pravidelně ráno a večer obcházeli lampy ve svěřeném úseku. S ukončením éry plynového osvětlení ale z ulic zmizeli i lampáři. Rozsvěcení moderních plynových lamp se děje dálkově, z dispečinku plynárny. Přesto je možné lucerny rozžíhat i zhasínat ručně. V předvánoční Praze tak opět můžete spatřit lampáře s nepostradatelnou lampářskou tyčí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.