Papežova návštěva v Osvětimi
Evropský i místní německý tisk dnes vesměs kladně hodnotí návštěvu papeže Benedikta XVI. v Polsku a zejména jeho gesto pokleknutí v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Deníky glosují také fakt, že se Evropská unie ani po víkendové schůzce ministrů zahraničí "pětadvacítky" v rakouském klášteru Klosterneuburg nepřiblížila k východisku z patové situace okolo ústavní smlouvy.
Papež z Německa prokázal v Polsku návštěvou bývalého koncentračního tábora v Osvětimi odvahu, shodují se dnes německé listy. Podle nich si Benedikt XVI. získal srdce Poláků také proto, že se nezdráhal navázat na svého předchůdce Jana Pavla II. "I ten, kdo nesdílí Ratzingerovu víru, nemůže mu za tuto návštěvu odepřít uznání. Cesta branami Osvětimi je i dnes těžkou cestou, zvláště pro Němce," míní drážďanský deník Sächsische Zeitung (www.sz-online.de) . Také Berliner Zeitung (www.berlinonline.de) poznamenává, že pouť musela být pro papeže velmi obtížná. "Šest dekád poté, co byly celé rodiny Židů hnány vysvlečené do naha do plynových komor ve jménu moderního, sekulárního Německa, navštívil jedno z nejproklatějších míst na zemi bývalý člen Hitlerjugend, a to jako hlava katolické církve," shrnuje absurditu události deník. "Lidská mysl má potíže takovou událost do hloubky domyslet," míní list.
Britský deník Daily Telegraph (www.telegraph.co.uk) vidí v papežově návštěvě Osvětimi "vyvrcholení dlouhého usmiřovacího procesu mezi jeho německou vlastí a jejím východním sousedem". V roce 1970 zahájil tento proces kancléř Willy Brandt, když ve Varšavě poklekl před památníkem protiněmeckého povstání. "Nyní se papež, který byl koncem války také krátce povolán do wehrmachtu, na nejhroznějším místě holokaustu modlil za mír ve svém rodném jazyce - v jazyce, kterému se během své návštěvy v Polsku snažil vyhýbat a před kterým dával přednost polštině a italštině. Byl to okamžik hlubokého historického významu," zdůrazňuje britský list.
Podle Badische Neueste Nachrichten (www.bnn.de) přispěl papež svým citlivým a srdečným vystupováním v Polsku ke zlepšení polsko-německého porozumění. Stejný názor zastává Der Tagesspiegel (www.tagesspiegel.de) , když píše, že "žádný německý státník v novodobých dějinách nevyjádřil Polákům tolik přátelských citů jako tento muž z Bavorska." Podle deníku bylo setkání s papežem radikálně novou zkušeností především pro některé polské nacionalisty a populisty ze současné vládní koalice, kteří si jinak libují v protiněmeckých útocích. Süddeutsche Zeitung (www.sueddeutsche.de) soudí, že papež splnil očekávání, která zjišťovaly průzkumy veřejného mínění před návštěvou. "Není pochyb o tom, že Benedikt XVI., papež z Německa, získal srdce Poláků. Při každé příležitosti se odvolával na svého předchůdce Jana Pavla II. a hodně mluvil polsky," napsal deník. "Papežova mlčenlivá pouť u Zdi mrtvých v Osvětimi a jeho tichá modlitba v Březince byly tím nejhlasitějším voláním po odpuštění a usmíření," napsal slovenský deník Pravda (www.pravda.sk) .
Mannheimer Morgen (www.morgenweb.de) podotýká, že Benedikt XVI. jde od nástupu do čela církve ve stopách svého předchůdce. "Návštěva v Polsku byla skvěle inscenovaná vzpomínková cesta. To je šikovné," podotýká list a připomíná, že katolická obec je sice papeži nakloněna, mnozí si ale podvědomě připomínají, že právě Ratzinger ovlivnil přísný a částečně striktně konzervativní postoj Vatikánu. Berliner Morgenpost (http://morgenpost.berlin1.de) míní, že papež se nemusel návštěvy Osvětimi hrozit ani jako Němec, ani jako hlava katolické církve. "Benedikt XVI. není ostatně prvním papežem, který navštívil Osvětim, před ním tam byl Jan Pavel II., který ve svém životě učinil důležité kroky ke křesťansko-židovskému i k německo-polskému smíření. Na tom mohl Benedikt stavět a zjevně se mu to podařilo: téměř dva miliony Poláků jej oslavovaly a přijaly muže se skromným úsměvem do svých srdcí jako předtím jeho předchůdce," napsal deník.
Naopak Schwäbische Zeitung (www.szon.de) je přesvědčen, že papež prokázal při návštěvě Polska hodně odvahy. "Odvahu jít ve stopách svého velkého předchůdce Jana Pavla II., aniž by jej imitoval, a odvahu nalézt v Osvětimi silná slova. Nezdráhal se, řekl to hned na úvod svého projevu v bývalém vyhlazovacím táboře: 'Zvláště pro papeže, který přichází z Německa, je téměř nemožné mluvit na takovém místě'," podotýká list. Také španělský El País (www.elpais.es) podotýká, že Benedikt XVI. svou návštěvou vyslal jasný signál, že jakékoli popírání či zlehčování hrůz holokaustu je smrtelnou urážkou živých i mrtvých.
Ozvaly se však také hlasy, zejména z řad italských rabínů, jež některé formulace použité hlavou katolíků v osvětimském památníku považují za "problematické". Podle agentury AFP (www.afp.com) slova Benedikta XVI. v památníku nacistických táborů Osvětim-Březinka o tom, že holokaust vyvolala "skupina zločinců", vzbudila v židovských kruzích Itálie určitý nesouhlas. Velký rabín římský Riccardo Di Segni označil tuto formulaci výslovně za "problematickou", i když jinak průběh papežovy návštěvy ocenil. "Problém je v tom, že papež vidí vinu v 'nepřítomnosti Boha' a nikoli v mlčení lidí a jejich zodpovědnosti," řekl agentuře Di Segni. "Interpretace týkající se německého národa mě nijak nepřesvědčila: znělo to, jako by tento národ sám byl obětí a nikoli na straně katanů," dodal.
Benedikt XVI. vyvolal podle agentury určité rozpaky v židovských kruzích náznaky, jako by chtěl německý národ zbavit veškeré viny na nacistických zločinech. Vinu za tyto zločiny přiřkl "hordě zločinců", kteří demagogií a terorem "zneužili" německý národ a použili jej "jako nástroj své touhy ničit a ovládat". "Souhlasíme se slovy, že nelze soudit Boha, ale nesouhlasíme, když se totéž říká o dějinách. Protože dějiny tvoří lidé a my jsme povinni je soudit," uzavřel Di Segni. Italský deník Corriere della Sera (www.corriere.it) míní, že Benedikt XVI. svému národu "ulevil od viny", ve formulaci přičítající vinu "hordě zločinců" však list vidí "místo, které bude kritizováno". "Papežova gesta a slova byla zcela na úrovni události. Ptal se, proč Bůh nezasáhl: 'Kde byl v oněch dnech? Proč mlčel?'. Přiřčením přímé zodpovědnosti za ničení hordě zločinců však zbavuje viny národ, který se nechal 'zneužít a využít'," píše list.
Šéfové diplomacií členských zemí Evropské unie na summitu v Klosterneuburgu rozhodli, že je třeba prodloužit "období přemýšlení" o euroústavě o další rok. Sporný dokument sice ratifikovalo 15 států, ale loni ji zavrhla většina francouzských a nizozemských voličů. Nová pravidla hry společenství vyžadují pro vstup v platnost schválení ve všech 25 zemích. Španělský deník El País (www.elpais.es) považuje odklad za důkaz, že v euromotoru není něco v pořádku. "Unie je zjevně dezorientovaná, nemůže si ale přešlapování na místě dovolit," napsal list. Varoval také, že instituce vytvořené smlouvou z Nice nejsou vhodné pro 25 a už vůbec ne pro 27 členských států. "Reformu unijních institucí nelze odkládat. Nejlepší by však bylo navrhnout nový dokument, který by řešil praktické problémy kontinentu od imigrace až po ekonomický růst," napsal deník.
V situaci, kdy EU zůstává vzdálena konsenzu ohledně dalšího postupu s euroústavou, šéf Evropské komise José Barroso čeká od červnového summitu souhlas se změnou přístupu: prodloužit čas pro hledání konsenzu o ústavě a mezitím zkusit dílčími vylepšeními a konkrétními výsledky změnit ovzduší v unii, překlenout propast odcizení a získat zpět důvěru Evropanů. V současnosti si jen polovina z dotázaných v průzkumu Eurobarometr myslí, že se unie ubírá správným směrem. Německý Die Welt (www.welt.de) k tomu poznamenává, že Evropa potřebuje urychleně instituční reformu, nikoli však nezbytně novou euroústavu. List varuje před kouzelnickými triky s novým dokumentem, který by se naoko jevil Francouzům a Holanďanům jako něco nového, a přitom by vskrytu obsahoval ty body, které vedly loni k jeho odmítnutí. Vhodnou alternativou je podle deníku formulování nové "sousedské politiky", která by za prioritu považovala boj proti nezaměstnanosti a neobtěžovala dezorientované občany vnucováním nové ústavní debaty. "Euroústava není pro legitimitu Evropy důležitá," uzavírá list.
Rakouský Die Presse (www.diepresse.at) upozorňuje, že dnešní političtí představitelé Francie, Británie, Polska či Itálie jsou příliš slabí na to, aby mohli nabídnout vůdcovské kvality pro celý evropský kontinent. "Státnická rozvaha a energický postup jsou přitom nezbytností. Jinak se nepodaří nahradit monstrum z Nice novým, přehledným a akceptovatelným dokumentem," varuje deník.
Agentura Reuters (www.reuters.com) přináší reportáž o nezaměstnaných Palestincích, kteří zoufale touží odejít do Evropy za prací. Patří k nim i Muhammad Zaghal z vesnice Zabuba nedaleko Džanínu, který by stejně jako jeho přátelé chtěl být nejraději ve Španělsku. Míra nezaměstnanosti v okolí zde přesahuje 60 procent a Muhammad v minulých šesti letech nevydělal skoro nic. Touha odejít do emigrace se umocňuje s přibývajícími ekonomickými potížemi palestinských rodin. Je za nimi pozastavená západní finanční pomoc palestinským institucím. Západ její obnovení podmiňuje změnou politiky vládního Hamasu vůči Izraeli.
"Všichni z Džanínu se touží dostat ven. V Evropě se můžeme volně pohybovat. Je tam práce, jsou tam peníze, které můžeme posílat sem, našim rodinám. Tady nemám naději, sedím doma a nudím se," řekl čtyřiadvacetiletý Muhammad. Kdysi pracoval v Izraeli, ale od té doby, co Izraelci kolem západního břehu postavili betonovou zeď, se ze západního břehu nedostane. Při pohledu na Džanín člověk rychle pochopí jeho důvody. Většina zdejších domů je pobořená po bojích, které se zde odehrávaly, když izraelská armáda město v roce 2002 obsadila. Hlavní ulice je liduprázdná, obchody zavřené, zdi pomalované graffiti. Pole v okolí už nejsou obdělávána jako kdysi. Muhammadův bratr Fida žije v jihošpanělské Seville. Muhammad i ostatní Palestinci o ní mluví jako o Isbiliji, jak město nazývali Maurové, kteří ji dobyli v 8. století. Fida a několik dalších se tam dostali letos. Odjeli do Jordánska a tam nasedli do letadla na Kubu. Palestinci do této karibské země nepotřebují víza. Při mezipřistání v Madridu vystoupili a požádali o politický azyl. To vše jim vyšlo v přepočtu asi na 55.000 korun. Fida teď dostává podporu a chodí na španělštinu.
Muhammad a jeho kamarád Basil Hášim se nemohou dočkat, až se za ním dostanou."Španělsko je dobré. Je blízko arabského světa, má arabskou minulost a dědictví. Milujeme Isbiliji, fandíme jejich fotbalovému mužstvu," říká Hášim, který se už na Evropu připravuje aspoň vzhledem. Nosí džíny i džínovou bundu a pomáduje si vlasy. Otcové obou mladých mužů tužby svých synů schvalují. Přejí si, aby chlapci strávili v cizině pět šest let, vydělali hodně peněz a pak se vrátili do Džanínu. "Musejí se vrátit a oženit se s Palestinkou. Španělky si vzít nesmějí," říká otec Zaghal. V minulosti odešlo hodně Palestinců do Švédska a Norska, ale teď je oblíbenější Španělsko. Je tam tepleji a jeho krajina se podobá západnímu břehu Jordánu spíš než ta severská. Muhammad i Basil patří ke stoupencům Hamasu, který vládne od března. Avšak neočekávají do něj, že se mu v blízké době podaří zlepšit životní podmínky obyvatel. Někteří z těch, kdo už při žádostech o azyl uspěli, využili dokonce právě toho, že je u moci Hamas. Španělským úředníkům řekli, že patří mezi stoupence Fatahu a že prchají před Hamasem. Muhammad a Basil chtějí ve Španělsku pokračovat ve studiu a najít si práci. Nejraději u počítače. "Chceme pracovat, učit se, chceme životní příležitost. Vyděláme peníze a vrátíme se," řekl Basil.
Agentura AFP (www.afp.com) píše o nové turistické atrakci na Kanárských ostrovech - člunech s běženci. "V poslední době vyplouvají lodě s turisty na moře a průvodci jim ukazují: podívejte se tady na pláž, vpravo vidíte cayuco s běženci," říká Austin Taylor, koordinátor Červeného kříže na kanárském ostrově Tenerife. Emigranti z Afriky, kteří v těchto dnech masivně připlouvají v pirogách na španělské Kanárské ostrovy, se stali atrakcí pro tisíce turistů, zejména španělských, britských a německých, kteří se na souostroví rekreují, píše agentura. "Jak dlouho už takhle přijíždějí?" táže se britský turista v bermudách a slunečních brýlích. Odmítá sdělit své jméno a trpělivě postává na molu v přístavu Los Cristianos na jihu vulkanického ostrova Tenerife, kam má pobřežní hlídka již brzy nasměrovat dva cayucos s emigranty z Mauretánie nebo Senegalu.
V přístavu Los Cristianos, nejživějším na Tenerife, připravují pracovníci Červeného kříže vylodění. Běžence objevila záchranná služba v moři 75 kilometrů od Tenerife.Krátce poté se přiblíží starší manželský pár a táže se: "Odkud jsou?" Běženci, ve velké většině původem ze západní Afriky, většinou při příjezdu do Španělska nemají žádné dokumenty a neradi přiznávají, odkud pocházejí. Domnívají se, že se tak vyhnou repatriaci. Jejich pirogy jsou pomalovány zářivými barvami, jiné jsou jednobarevné, často poznamenané dlouhou cestou. "Někdy to je úplné představení. Dřív sem chodilo také hodně místních lidí," stěžuje si Taylor a ukazuje na čumily, kteří se mačkají za zátarasy, jež tu instalovala španělská policie, aby udržela přihlížející v náležité vzdálenosti od imigrantů.
Někteří sledují příjezd dvou cayucos se 137 běženci z baru na přístavním molu Los Cristianos. Popíjejí tu pivo nebo limonádu a přitom komentují nové vylodění, v posledních měsících na Tenerife každodenní rituál. Od začátku roku dorazily jen na tento kanárský ostrov čtyři tisíce běženců, za poslední týden pak podle Taylora tisícovka. Běžence přijíždějící do přístavu zřejmě zvědavost, kterou vyvolávají, nijak neděsí. Jsou spokojeni, že se jim podařilo dosáhnout cíle a dostat se do Evropy.
A na závěr kuriozita. Agentura DPA (www.dpa.com) píše o novém fenoménu nájemných vědců. Jde o to, že podniky si nemohou vydržovat drahé laboratoře s celým týmem výzkumníků, a raději si na výzkum pronajímají týmy vědců. Na počátku projektu byli tři chemici, kteří založili před deseti lety v německém Řeznu firmu s názvem Rent a Scientist. Se svým nápadem dnes slaví úspěchy doma i v zahraničí. Akademici působící v univerzitním výzkumu se firmě a jejím zakladatelům občas smějí. Posměvačné poznámky u nich vzbuzuje provokativní název podniku, který nápadně připomíná půjčovnu aut. Raimund Brotsack, Georg Maier a Robert Nusko nabízejí své vědomosti v oboru chemie firmám, které nemají vlastní výzkum nebo které chtějí slyšet i odborné názory zvenčí. Firma má dnes na svém kontě 77 patentů, spotřebních vzorků a přihlášení obchodních značek.
Trojice dnes přibližně čtyřicetiletých vědců se poznala během studií na univerzitě v Řeznu. Hledat práci v průmyslu se jim po ukončení vysoké školy nechtělo, a proto se rozhodli postavit se na vlastní nohy. Začínali ve sklepních prostorách s darovaným laboratorním vybavením a bez podnikatelského plánu. "Říkali nám, že bez něho nejde podnikat, ale ono to šlo. Jen jsme nedostali žádné peníze od banky. Do dneška jsme si nevzali úvěr," říká Brotsack. Podnikání rozjížděli v době, kdy ještě byli doktorandy na univerzitě. Zpočátku pracovali bez honoráře, později dostávali 500 marek (něco málo přes 7000 korun), pak tisíc. "Jako studenti jsme byli zvyklí vyjít s málem," vzpomíná Brotsack na hubené začátky. První zakázka přišla rychle. Jedna textilka potřebovala vyvinout novou techniku na barvení džínoviny. Řešení, které mladí chemici textilní firmě navrhli, sice nebylo nikdy použito v praxi, ale jejich podnik zvládl start úspěšně. Čerstvým větrem do plachet Rent a Scientist byl příchod obchodníka Adiho Parzla v roce 2000. "Zatím máme stálou klientelu čítající asi 50 zákazníků," říká Parzl.
Firma dnes zaměstnává osm stálých zaměstnanců a asi stočlennou skupinu odborníků z vysokých škol a externích podniků, kteří s nimi spolupracují v případě potřeby. Firmě se očividně daří dobře, a proto Parzl počítá s tím, že by v ní výhledově měla vzniknout další dvě nová místa. Nájemní vědci se zaměřují na více oblastí výzkumu. Patří mezi ně vývoj chemických senzorů a zařízení na zužitkování bioplynu. Zkoumají i nanostříbro, které má antibakteriální účinky a může se používat v lacích. Stříbrný prášek může podle Brotsacka zlepšit obaly na potraviny nebo hygienu v lékařských ordinacích. Vynalezli také elastickou přízi, která obsahuje měděná vlákna potažená stříbrnou vrstvou. Z tohoto materiálu by se mohla vyrábět trika s integrovanými senzory EKG. Parzl se domnívá, že tento výrobek by nalezl masové uplatnění na trhu.
Dnešní vydání pořadu Svět viděný internetem končí. Relaci, ve které vás seznamujeme s nejzajímavějšími články světových médií, můžete slyšet každý den od 19 hodin 10 minut.
