Osm důvodů, proč se připojit k 300 000 Evropanů, kteří požadují zachování ochrany evropské přírody
Právě nyní probíhají nejmasivnější veřejné konzultace v historii Evropské unie, týkající se zachování ochrany evropské přírody. Svůj podpis pod Nature Alert připojilo už více než 300 000 Evropanů. Jaké jsou konkrétní argumenty, které dokazují, že současná evropská ochrana přírody funguje a je třeba ji zachovat, nikoli celý systém bořit?
Že to Evropská komise myslí s úpravami Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích vážně, dokazují nejen výroky předsedy komise Junkera, ale i veřejná konzultace, kterou Evropská komise vypsala. Zúčastnit se jí lze do 24. července.
„Záminkou k úpravám směrnic, které po 35 let úspěšně chránily Evropskou přírodu, je údajná potřeba jejich modernizace a zefektivnění,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „Ve skutečnosti ale různé vlivové skupiny usilují o oslabení právních předpisů upřednostňujících ochranu přírody.“
Koalice předních ochranářských organizací proto organizuje kampaň za zachování současné podoby směrnic, díky nimž zůstaly pro Evropu uchovány mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin. K této iniciativě se každým dnem přidávají tisíce lidí svými podpisy, v Česku ji lze podepsat například na birdlife.cz/naturealert.
8 důvodů, proč se připojit ke kampani Nature Alert (Klenoty přírody v ohrožení):
Sokol stěhovavý
Sokoli patřili od nepaměti k přírodnímu bohatství Česka. Především kvůli používání DDT, nechvalně proslulého insekticidního přípravku, sokoli v Česku v polovině 20. století vymřeli. Opět se k nám začali vracet v 90. letech ze západní Evropy, kde je již 15 let chránila směrnice o ptácích. Díky přísné ochraně každého jednotlivého hnízda sokoli postupně osídlili svá původní hnízdiště a dnes u nás opět hnízdí přes 50 párů. Stále jim hrozí nelegální pronásledování či vykrádání hnízd a potřebují i nadále přísnou zákonnou ochranu.
Národní park Šumava
Šumava je nejen národním parkem, ale i ptačí oblastí a lokalitou evropského významu soustavy Natura 2000. A právě obava ze sankcí za porušení evropských směrnic pomohla zachránit nejcennější části Šumavy před vykácením. Dlouhodobě pomáhá evropská legislativa regulovat výstavbu a další investiční záměry, čímž se daří chránit horské lesy s datlíky, rysy, tetřevy a dalšími skutečnými klenoty naší přírody. Pro Šumavu, která leží na státních hranicích, je důležitý i mezinárodní dosah evropské ochrany přírody. Bez společné ochrany na české i německé straně hranice by například nebylo možné zachovat poslední středoevropskou populaci tetřevů. Zatímco ze všech ostatních pohoří zmizeli, na Šumavě se jim daří, aktuálně tam žije okolo 500 jedinců a stále přibývají.
Orel mořský
V Česku byl orel mořský minimálně 100 let vyhubený. Navracet se začal od 80. let minulého století a díky zákonné ochraně se počet orlů zvýšil z původního jednoho na více než 100 hnízdících párů. Podmínkou k úspěšnému návratu byla opět evropská ochrana, bez níž by se návrat do Česka nemohl povést.
Početnost orla mořského se v minulých dvou stoletích výrazně snížila v celé Evropě. Na vině bylo především přímé pronásledování lidmi. Nastolená právní ochrana a zákaz používání DDT postupně zvrátily negativní trend a evropská populace orlů tak narostla ze zhruba 2 000 párů na současných 10 000. Orli mořští postupně znovu obsadili řadu původních hnízdišť včetně rybničních oblastí Česka. Nadále je ale ohrožuje ilegální pronásledování, otravy či zástřely, zákonná ochrana je pro jejich dlouhodobou existenci stále nezbytná.
Chřástal polní
Chřástal tvrdě doplácí na intenzivní zemědělské hospodaření. Kromě ztráty vhodného prostředí těžké stroje při kosení přímo zabíjejí mláďata i dospělé ptáky.
Mechanismus ochrany, ve které se opět uplatňuje evropská legislativa, je odlišný od přímé ochrany sokolů či orlů. Díky zařazení na seznam evropsky ohrožených druhů vyčlenila Evropská unie finanční prostředky v rámci zemědělských dotací na agro-environmentální opatření. I čeští zemědělci tak obdrží kompenzaci v případě, že odloží kosení trávy až na dobu, kdy mladí chřástali již dokážou létat. Celá ochrana chřástalů je vlastně velice jednoduchá a ztráty chřástalích kuřat se daří snížit až o dvě třetiny. Z odložené seče navíc těží i další druhy ptáků, hmyzu i rostlin.
Moldava (Krušné hory)
Krušné hory jsou jedním z posledních útočišť tetřívků obecných u nás. Opakovaně ale přicházejí snahy o stavbu velkých větrných elektráren v nejcennějších oblastech. Víme přitom, že tetřívci se s větrníky nedokáží sžít a jejich okolí opouštějí. Právě existence ptačí oblasti Východní krušné hory a na ni vázaná nutnost „naturového“ posouzení každého podobného záměru je důvodem, proč se stále daří uchránit nejcennější místa, například okolí Moldavy, před neřízeným zastavěním. Zachování Směrnice o ptácích je tak přímým klíčem k zachování nedotčených částí Krušných hor i s tetřívky.
Lelek lesní
Tento nesmírně zajímavý noční pták výrazně ubývá v celé střední Evropě. Na vině je masivní používání pesticidů a následný úbytek velkého hmyzu, hlavní potravy lelků. Z většiny území Česka již lelek-kozodoj vymizel, více než pětina zbývající populace hnízdí v ptačích oblastech. Jen samotná ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví hostí víc než 10% všech našich lelků. A opět je to evropská ochranářská legislativa, díky níž se podařilo ochránit Bzeneckou Doubravu i s lelky před neuváženou výstavbou rychlostní silnice R55, k níž navíc existuje několik použitelných alternativ.
Drop velký
Drop patří k nejtěžším létajícím ptákům na světě a také k těm celosvětově ohroženým. Na Znojemsku se až do roku 1996 zdržovala malá, ale stabilní populace. Poté už dropi zahnízdili jen ojediněle v roce 2006 a jen zřídka se poštěstí pozorovat jednotlivé ptáky. Za vymizením dropů stojí především intenzívní zemědělské hospodaření, které způsobuje takovou změnu polí, že již pro dropy nejsou vhodná. K prudkému poklesu početnosti dropů došlo v celé Evropě, a proto se s finanční pomocí Evropské unie rozběhly rozsáhlé projekty na jeho záchranu v Rakousku, Maďarsku i na Slovensku a početnost dropů v těchto zemích začala opět pomalu stoupat. Máme tedy naději, že se na naše území tento krásný pták jednoho dne zase vrátí. Předpokladem je ovšem zachování současné ochranářské legislativy na evropské úrovni.
Raroh a orel královský na soutoku řek Moravy a Dyje
Ptačí oblast v síti Natura 2000 Soutok-Tvrdonicko byla vyhlášena mimo jiné k ochraně hnízdících rarohů velkých. Ptačí oblasti na českém, rakouském i slovenském území ale nyní poskytují ochranu i mnohem vzácnějšímu orlovi královskému, kterého Ministerstvo životního prostředí stále nezařadilo mezi ohrožené druhy, přestože u nás hnízdí jen dva až tři páry. Ptačí oblast je tak jedinou ochranou, které se orlu královskému u nás dostává – jasný příklad, kdy evropská legislativa supluje nedostatečnou legislativu národní.
