Naše botanicky významná území
Již deset let se snaží ochránit nám Evropanům evropskou květenu mezinárodní organizace Planta Europa, tedy Evropské rostlinstvo. Jak silný a důrazný je její hlas a především jaké jsou její možnosti, se dozvíme od dlouholetého předsedy dr. Jana Čeřovského.
Čeřovský: Měli jsme to štěstí, že jsme stáli při samotném zrodu této dnes mezinárodní organizace, před deseti lety ještě iniciativy Planta Europa, ochrana planě rostoucích evropských rostlin. Jsme tedy vlastně, tím myslím hlavně naši ústřední organizaci Státní ochrany přírody, spoluzakladateli této snahy, která směřuje k tomu, aby byla konečně i ochraně rostlin věnována rovnocenná pozornost, jako je třeba věnována ochraně živočichů.
Budil: Kde všude v Evropě působíte?
Čeřovský: Působíme v celé Evropě, protože se nám prostřednictvím tří pracovních konferencí podařilo získat ke spolupráci botaniky zaměřené na ochranu přírody a ochránce přírody zaměřené na botaniku ze všech evropských zemí. V polovině evropských zemí už máme členské organizace této nové mezinárodní společnosti.
Budil: Chránit naše květiny se snažili už univerzitní profesoři v minulosti. V čem je novum?
Čeřovský: Určité novum je v tom, že k ochraně evropské květeny je nutno přistupovat z vědeckého hlediska, to znamená na základě celkové evidence i na základě zvlášť zvolených a účinných metod.
Budil: Napodobujete heslo TISu "Poznej a chraň"?
Čeřovský: Přesně tak. Určitou rekognoskaci jsme provedli zatím na třech pracovních konferencích, první z nich byla ve Francii, druhá ve švédské Uppsale, městě slavného botanika Linného, a třetí konference se uskutečnila v České republice ve slavných Průhonicích.
Budil: A jak tedy konkrétně vaše nová strategie vypadá?
Čeřovský: Správně zmiňujete strategii, což je jeden z hlavních bodů programu sdružení Planta Europa. Je to evropská strategie ochrany rostlin, která byla později přijata i jako globální strategie. Jedním z nejdůležitějších úkolů, na který se i u nás chceme zaměřit, je projekt botanicky významných území. Abych vysvětlil, co to botanicky významná území jsou, využiji charakteristiky, která byla mezinárodně dohodnuta a podle níž botanicky významné území je přírodní nebo přírodě blízké území, vykazující mimořádné botanické bohatství, anebo hostící vynikající soubor vzácných, ohrožených nebo endemitních druhů rostlin nebo vegetaci vysoké botanické hodnoty.
Budil: Co je to pro vás osobně - mimořádné bohatství?
Čeřovský: Mimořádné bohatství může znamenat, že v území se vyskytuje velký počet různých druhů, čili druhová bohatost, botanicky mimořádné bohatství může ovšem také znamenat, že počet druhů není tak vysoký, ale že to jsou druhy rozličného původu, které se k nám "přistěhovaly" z různých oblastí Evropy. Může to také znamenat, že tyto rostliny se vyskytují - toto hledisko se mimochodem snažíme prosadit my - za ekologicky zcela mimořádných, nezvyklých podmínek. Mám tu na mysli třeba České Švýcarsko, kde se v jeho hlubokých stinných roklích vyskytují rostliny, které jinak v Evropě nalézáme jenom v horách.
Budil: Jak pozná laik, že právě prochází botanickým rájem?
Čeřovský: Laik může rozpoznat, že je v botanickém ráji, například tak, že rostlinstvo tohoto území je velice atraktivní, pokud jde o množství různých barev květů, jde-li o kvetoucí rostliny. Ovšem některá botanicky zajímavá a hodnotná území nemusí být laikům nápadná. Ještě musím poznamenat, že ne vždy se jedná o rostliny vyšší, které jsou nápadné, které jsou vidět a kterých si lidi především všímají, ale v projektu se jedná i o rostliny nižší, zejména řasy, lišejníky, mechorosty, ale i houby. Tyto organismy nebo tyto rostliny nejsou dostatečně prozkoumány, anebo nejsou ani tak nápadné, a proto kolikrát důvod, proč je toto území považováno za botanicky velice významné, není na první pohled patrný.
Budil: Kde v Evropě ochrana rostlin nejvíc pokulhává? Kde vás čeká nejvíc práce?
Čeřovský: V Evropě je ještě práce dost, velice citlivým, a dalo by se říci potřebným, územím je oblast Středozemí, kde je květena zvláště bohatá a kde jsou rostliny, které se vyskytují třeba jenom na jednom ostrově nebo dokonce na jedné skalnaté stráni. Dalším takovým územím, kde také ochránce rostlin čeká ještě mnoho práce, je Balkán, který je botanicky velmi bohatý a kde se práce v poslední době velice komplikovala známými nepokoji a dokonce i válečnými akcemi, které se na Balkáně odehrávaly.
Budil: Nehovořil jste o nás. Nejsme případ kovářovy kobyly?
Čeřovský: Myslím si, že nejsme, že je u nás botanický výzkum celkem velmi dobře rozvinut a že jsme na jednom z čelných míst v Evropě. I pokud jde o systém chráněných území, jsme považováni za jeden z nejvyspělejších evropských států, a v poslední době se ještě podařilo tento stav velice zdokonalit a zlepšit.
