Slouží farář David Frýdl.
S Petrem Vaďurou a jeho hosty hledáme v Bibli a křesťanské tradici odpovědi na smysl našeho jednání v soukromém i veřejném životě. Hostem je Ivan Štampach.
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
Ať už Velikonoce vnímáme jako slavnosti křesťanské nebo prosté oslavy příchodu jara, mají mezi svátky výjimečné postavení: slaví se všude ve světě.
Velikonoční neděle je vrcholem celého liturgického roku. Dnes po západu slunce začne velikonoční bdění, takzvaná vigilie, které je začátkem slavnosti Kristova vzkříšení.
„Ježíšova křížová cesta neskončila. Po celé dějiny jsou mnozí lidé zraňováni na těle i na duši. V jejich utrpení pokračuje Ježíšův pašijový příběh.“
Jak uplynulý rok změnil náš vztah k víře? A co znamenají Velikonoce pro společnost v dnešní době?
Na otázku, čím se liší západní kultura a civilizace od ostatních, zmiňují lidé zcestovalí světem obvykle individualismus.
„Dlouho jsme přemýšleli o tom, zda nedělat živé přenosy diskuzí nebo záznamy. Teď musíme a máme skvělé ohlasy,“ popisuje Benedikt Tomáš Mohelník platformu Dominikánská 8.
Katolický kněz, farář z Vyšehorek u Mohelnice a člen Tovaryšstva Ježíšova František Lízna zemřel 4. března 2021 v Olomouci ve věku nedožitých 80 let.
Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami, prý se například otevírají skály s poklady.
Už 26 let radí studentům v duchovní oblasti. Co mladí lidé řeší? Hostem je Vladimír Slámečka, římskokatolický kněz, pedagog, rektor Duchovní správy akademické obce ČVUT.
Ani v tomto roce se nejspíš nemůžeme těšit na Velikonoce v jejich obvyklé, tradiční podobě, nicméně si o nich můžeme alespoň povídat – s farářem Oldřichem Chocholáčem.
Největší křesťanské svátky v roce teď budou jiné. Katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík je tak doporučuje využít k objevení samotného smyslu těchto svátků.
Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa vysvětlí, jak humanitární organizace a i církev funguje. Nebo jaký hledají svým klientům práci.
Jak Škaredá středa a Zelený čtvrtek ke svému jménu přišly, nebo jaká „velikonoční" úsloví dodnes používáme - o tom se dozvíme v krkonošské Jilemnici.
Proč se v izraelských volbách řešila také židovská identita? Izraelští archeologové učinili převratný objev. O co se jedná? A kdo byl muž, který se jmenoval Desider Galský?
