Náboženství v zemích EU: Rakousko

24. leden 2009

Náboženská mapa katolického Rakouska se zdá být na první pohled jednotvárná. Ve skutečnosti tak tomu ovšem zdaleka není. Ke katolické církvi se zde sice hlásí tři čtvrtiny obyvatel, jsou zde však zastoupeny i církve protestantské a ortodoxní. Navíc zde žije také 340 000 muslimů a 10 000 buddhistů. S rakouskou katolickou církví má svou osobní zkušenost generální vikář Plzeňského biskupství Robert Falkenauer:

"Ještě do 70. let se Rakousku říkalo ,Insel der Seligen', tedy ,Ostrov požehnaných'. Rakušané byli z velmi vysokého procenta katolíci a i dnes se často setkáváme u lidí, kteří nenavštěvují pravidelně bohoslužby, že v podstatě respektují zásadní křesťanské hodnoty, i když třeba v některých bioetických problémech jsou jiného názoru, než je oficiální nauka církve."

Neexistuje známější rakouská duchovní píseň, než je koleda Stille Nacht. Vyvolává představu zbožného života na rakouském venkově. Jestli je tato představa reálná, nám řekne opět Robert Falkenauer:

"V Rakousku je na venkově lidová církev, to znamená, že se lidé navzájem dobře znají, znají svého pana faráře, který je také dobře zná, navštěvuje je, žije s nimi, ale ve velkých městech existuje úplně jiný obraz církve. Tam jsou ti věřící velmi sebevědomí, často i velmi kritičtí vůči církvi. Právě v Rakousku vzniklo to velké hnutí My jsme církev, které hrozilo jakoby oddělit prosté věřící od oficiální struktury biskupské církve. Naštěstí k tomu nedošlo, ale tendence tohoto typu tam možné sledovat bylo."

U hnutí Wir sind Kirche se ještě zastavíme. Vzniklo v roce 1995 a v samotném Rakousku se k němu hlásí asi jeden a půl miliónu katolíků. Mezi požadavky hnutí patří rovnoprávnost věřících v katolické církvi, rovnoprávnost žen, zrušení povinného celibátu kněží, pozitivní hodnocení sexuality (což zahrnuje i zmírnění odsudků antikoncepce a homosexuality) a solidaritu a lidskost ve vztahu k rozvedeným nebo ke kněžím, kteří uzavřeli sňatek. K hnutí Wir sind Kirche se hlásí také český jezuita Petr Kolář:

"Toto sdružení vzniklo na základě nespokojenosti především ve vídeňské katolické diecézi, kde byl jmenován biskup, kterého zástupci této diecéze nenavrhli. A z toho vznikla iniciativa zcela laická. Byla to, myslím, rodina jednoho učitele, který se rozhodl, že udělá takovou petici, aby řekl těm šéfům nahoře, kteří takhle jmenují shora: ,Tak moment, vy jste sice církev, ale my jsme také církev. A vlastně hlavně my, lid Boží, my.' Nakonec docílili toho, že byl tento biskup odvolán a oni se najednou projevili jako sebevědomá laická církev. Bez násilí, ale mají svůj názor a chtějí, aby byl slyšen."

autor: Petr Vaďura
Spustit audio

Více z pořadu