Svatý Václav v písničkách
V hudebním okénku Noemova archa se vrátíme ještě k 28. září, ke svátku svatého Václava. Poslechneme si tři různá zpracování svatováclavského chorálu.
Skupinu Pramínek si s jejich Svatým Václavem pouštíme už od roku 1997, kdy jí vydala na CD Karavana. Svatováclavská legenda je zde zpracována s jistou ponurostí až patosem. Tu naději, kterou má sv. Václav pro Čechy symbolizovat, z toho rozhodně necítíme. Na skupinu Pramínek si už dnes ale nezajdeme - přetransformovala se postupně v Medart a posléze Pětník. Spojovacím článkem všech těchto projektů je Jan Hučín, kapelník a folkový publicista. A Svatováclavskou legendu už dnes asi nepřiživuje.
Zato kapela úplně opačného zaměření Extáze svaté Terezy - Exstasy of saint Theresa - oděla bez problémů Svatováclavský chorál do elektronického hávu a můžeme se s ním potkat třeba i na You tube.
Asi nejlepším zpracováním svatováclavského chorálu stále zůstává písnička Petra Skoumala Neopouštěj nás. Nazpívaná ještě na černou desku Poločas Rozpadu vydanou těsně po revoluci, ale reflektující dobu nedávno minulou. Vodní děla proti demonstracím na Václavském náměstí, která tam rozháněla lid na podzim roku 1988. Ale i tady je svatý Václav neveselým patronem naší beznaděje. Kde je to zvolání, že až bude české zemi nejhůře, vyrazí v čele blanických rytířů na pomoc. Petr Skoumal ho vyzývá, aby nás alespoň neopouštěl. Je to překvapivé zvolání od člověka, který do té doby neprojevoval v písních náboženské sklony. Také mu tato píseň udělala poměrně dost velkou popularitu svou aktuálností. Dnes už zase možná brzy přijde do módy. Vodní děla sice ještě nepálí, ale dýchá se hůře a hůře.
