Deuteronomium (5. kniha Mojžíšova)

19. duben 2017

Kniha se dělí na 34 kapitol. Hebrejský název Elle haddevarím znamená "Toto jsou slova" a je vzat z prvních dvou slov knihy. Název Deuteronomium je z řeckého deuteros nomos, druhý zákon, ve smyslu opakování zákona. Kniha je pojata jako Mojžíšova řeč na konci putování pouští, kdy Izraelité stojí na hranicích Kenaaanu, země zaslíbené.

Obsahově se Deuteronomium dělí na tři části. Kap. 1 až 11 tvoří dvě Mojžíšovy řeči k Izraelitům a jejich centrum je v kap. 6, která hovoří o Boží jedinečnosti a nabádá Izraelity k poslušnosti. V Dt 6, 4 je základní vyznání víry Izraele, tzv. Šema Izrael, "Slyš Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden je" (ČEP) vyjadřující jedinost a jedinečnost JHVH, Boha Izraele.

Logo

V Dt 6, 20-25 je tzv. dějinné krédo, jakési stručné shrnutí dějinné zkušenosti Izraele s Hospodinem, které můžeme chápat i jako vyjádření identity Izraele. V 5. kap. je opakování textu Desatera s drobnými odchylkami od textu v knize Exodus.

Kap. 12 až 26 tvoří zákoník, o kterém se má za to, že souvisí se zákoníkem, který byl základem tzv. Jošijášovy reformy v roce 621 př. n. l. Obsahuje pokyny k centralizaci Hospodinova kultu na jediné místo (míněn Jeruzalém), varování před modlářstvím a příkazy pro různé životní situace.

V Dt 26, 5-9 je tzv. malé dějinné krédo, které se vztahuje k vyvedení z Egypta jako k ústřední události dějin Izraele. Oddíl 27 až 34 je koncipován jako Mojžíšova závěrečná řeč před vstupem Izraelitů do země zaslíbené. Mojžíšovým nástupcem je ustanoven Jozue a kniha končí zprávou o smrti Mojžíše na hoře Nebó.

Důraz knihy je položen na jednoho a jedinečného Boha Hospodina, který je Pánem dějin, na jeho lid, který jej má uctívat na jediném místě, které si Bůh vyvolil (centralizace kultu). Rovněž se ozývají důrazná varování před modloslužbou a napomínání lidu k poslušnosti vůči tomu, který jej vysvobodil z Egypta a přivedl do země zaslíbené.

autor: Pavel Šíma
Spustit audio