1. list Timoteovi
Je to první z tzv. pastorálních epištol (spolu s 2. Tm a Tit), které byly takto nazvány v 18. st. kvůli svému obsahu zaměřenému na řešení praktických problémů v církvi. Autor se představuje jako apoštol Pavel a adresátem je Timoteus, který je znám jako Pavlův spolupracovník a průvodce na jeho cestách.
O Pavlově autorství se však vedou stále diskuse. Buď tyto listy napsal Pavel na konci svého života, nebo jsou dílem jeho žáku až po jeho smrti. Od ostatních (sporných i nesporných) Pavlových dopisů se však tento list liší svou formou i stylem jazyka. I pojetí církevních služeb (úřadů) obsažené v listu vede mnohé badatele k názoru, že list musel vzniknout až v pozdější době.
Obsah tvoří varování před bludným učením, které zřejmě obsahovalo židovské a gnostické prvky (dualismus ducha a těla, rozlišování mezi čistým a nečistým) a dále ustanovení o řádu v církvi, o biskupech a diakonech, o postavení vdov a starších ve sboru. Mezi vesměs parenetickým obsahem se nacházejí i zásadní teologické výpovědi, jako např. o Bohu, který chce, "aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu" (2, 4) a o jediném prostředníku mezi člověkem a Bohem (Ježíši Kristu), "který dal sám sebe jako výkupné za všechny" (2, 5 - 6).