2. list Petrův
Autor se představuje jako apoštol Petr a list je koncipován jako jeho závěť, v níž napomíná své adresáty, aby se drželi víry přijaté od apoštolů. Druhá část obsahuje varování před falešnými učiteli, které se shoduje s varováním z epištoly Judovy, pouze s tím rozdílem, že zde nejsou narážky na pseudepigrafní (= falešně nadepsané) Nanebevzetí Mojžíšovo a Zjevení Henochovo.
Třetí část pojednává o druhém příchodu Krista. Autor reaguje na rozčarování, které vzniklo v církvi, která očekávala jeho druhý příchod velmi brzy. Autor ujišťuje adresáty, že Bůh neopomine splnit, co zaslíbil, ale upozorňuje, že Boží čas je jiný než lidský. Fakt, že druhý příchod Kristův ještě nenastal, vidí autor jako projev Boží trpělivosti a touhy po tom, aby co nejvíce lidí došlo spasení.
Vzhledem k obsahu listu (rozčarování nad nenastalou parúsií, které není vyjádřena nikde jinde v NZ, autor ví o souboru Pavlových epištol) a ke kanonickému vývoji (spis byl starověkými teology řazen mezi tzv. antilegomena, sporné spisy) je za autora považován neznámý křesťan z počátku 2. století, který se opíral o autoritu apoštola Petra. Tento list je dnešními badateli brán jako nejmladší spis Nového zákona.