2. list Janův
Je nejkratší spis Nového zákona. Autor se představuje jako presbyter a v návaznosti na svědectví Papia z Hierapole doložené u Eusebia z Cesareje (HE III 39,4) je i dnešními badateli považován za presbytera Jana, zřejmě velmi váženou osobu rané církve a zakladatele tzv. janovské školy. Vznik je kladen na ýkonec 1. století do maloasijského Efezu, kde bylo sídlo této teologické školy.
Adresátem je "vyvolená paní a její děti", což je zřejmě trochu poetické označení některé církevní obce.
Spis obsahuje všechny znaky antického dopisu a je tak z hlediska žánru skutečnou epištolou.Teologický důraz je položen na lásku k bližnímu a na varování před dokétistickými křesťany. Ve starověku je spis řazen mezi antilegomena, sporné spisy, a pevnou součástí kánonu se stává asi až během 4. století.