Mráz, ptáci a přikrmování

6. leden 2004

Volně žijící zvířata mohou při současných nízkých venkovních teplotách zažívat krušné chvilky. Ptáci se však obecně s nízkými teplotami vyrovnávají poměrně dobře - jejich tělo je totiž pokryto peřím a to je jak známo nejlepší izolační materiál. Při dlouhotrvajících mrazech (teploty mínus 15 stupňů Celsia a nižší) však mohou nastat problémy.

Při extrémních, náhle přicházejících mrazech mohou mít nesnáze vodní ptáci, zejména těžkopádné labutě, které občas přimrzají např. ke kovovým trubkám či plechům. V takovém případě je vhodné kontaktovat odborníky - stanice pro zraněné živočichy (kontakty sdělíme např. v sekretariátu České společnosti ornitologické) či hasiče. V tekoucí vodě však vodním ptákům nebezpečí nehrozí - voda má teplotu vyšší než vzduch a navíc si vodní ptáci neustále mastí peří tukem ze žláz umístěných nad ocasem, čímž brání proniknutí vody až na tělo.

Ptáci v zimě

Aby pták zimu přežil, musí si především sehnat dostatečný přísun potravy. U dospělých, zkušených jedinců to nebývá problém, nicméně horší situace může být u slabších jedinců a zejména u sice zdravých, ale nezkušených mladých ptáků, pro které současné počasí představuje první zkušenosti s mrazem. Rovněž vysoká sněhová pokrývka může znesnadnit hledání potravy.

Chceme-li proto ptákům pomoci, je právě toto období nejvhodnější pro přikrmování ptáků. To by se však mělo řídit několika zásadními pravidly. Především není vhodné krmit je zbytky z kuchyně - zejména kořeněnými či nadmíru solenými jídly (včetně pečiva posypaného solí), uzeninami, slupkami od brambor či pomerančů, těstovinami. V žádném případě pak nezkrmovat zkažené, zapařené, plesnivé či nahnilé zbytky potravin. Ani zbytky vánočního cukroví nejsou nejvhodnější, zejména ne ty plněné krémem, čokoládou, s polevou, obalované v cukru ap. Pro vodní ptáky není vhodné ani zcela čerstvé pečivo, ani příliš tvrdé (kostky tvrdého chleba nebo pečiva mohou svými ostrými hranami poranit vnitřek zobáku). Celé housky nebo vařené brambory mohou způsobit udušení labutí! Proto jsou ideální kousky bílého pečiva (housky, rohlíky, vánočka) starého 2-3 dny. Ptáky na krmítku můžeme krmit nejlépe semeny - např. mákem, slunečnicí či lnem, dále ovesnými vločkami (pro ptáky jsou atraktivní i ty napadené moučnými moly), strouhankou, piškoty, ovocem (jablka, hrušky, jeřabiny, šípky). Vhodné jsou různé tukové směsi, které získáme vyškvařením loje a následným smícháním s olejnatými semeny, např. slunečnicí nebo ovesnými vločkami. Takovou směs můžeme plnit do nejrůznějších nádob, vhodných k zavěšení, nebo do ní např. můžeme namočit rozevřené borové šišky. Nejjednodušší pak je navštívit nějaký obchod s krmivem pro domácí zvířata, kde se dají koupit nejrůznější hotové směsi pro krmení ptáků či hotové lojové koule v umělohmotných síťkách. Nezapomeňte však na jaře prázdnou umělohmotnou síťku odstranit, do přírody nepatří a její zbytky by mohly být nebezpečné např. pro čerstvě vylétlá mláďata.

Ptačí budka

Krmit ptáky je vhodné, pokud trvají mrazy. Po jejich odeznění, zvláště s příchodem jara, už nechme ptáky hledat si potravu přirozeným způsobem, aby si udrželi dobrou kondici a nezávislost na člověku a připravili se tak co nejlépe na dobu hnízdění.

autor: Lucie Stejskalová
Spustit audio