Moje první láska ...
Takto poeticky se jmenuje pokrokový fejeton z přelomu 40. a 50. let. Abychom nevyzradili předem pointu, záměrně neprozrazujeme poslední slovo z názvu.
Fejeton redaktora Jaroslava Bažanta je ukázkou tehdejších novinářských žánrů, i když je třeba poznamenat, že ne všechny tehdy vyvolávaly tak shovívavý úsměv, jako patrně vyvolá právě tento. Jméno Jaroslav Bažant bude asi v souvislosti s rádiem málokomu povědomé. Tento pozdější rozhlasák byl totiž 20 let poštovním úředníkem v Litomyšli, ale současně jako amatérský dopisovatel posílal léta své poznámky a fejetony do Rudého Práva a do rozhlasu. Od roku 1946 přispíval do rozhlasového vysílání nejdříve drobnými zprávami, později i fejetony. Od roku 1951 nastoupil do rozhlasu – a rovnou jako zástupce šéfredaktora zpravodajství. Později byl ve vedení redakce politického vysílání a v dalších vedoucích funkcích. U tohoto fejetonu z jeho tvůrčí dílny není zcela jasný rok vysílání, ale obsah dává tušit, že jde buď o konec 40. nebo začátek 50. let