Mlynařík dlouhoocasý

Obývá větší zarostlé zahrady a parky, lesy všeho druhu i břehové porosty vodních toků. Ve svém prostředí se pohybuje nenápadně jako myška. Největší šancí na seznámení s tímto druhem máte při podzimních a zimních procházkách, kdy se mlynaříci sdružují do početných hejn. Zvláště jednoduché je jejich pozorování po opadu listí. Můžete je pak i z bezprostřední blízkosti pozorovat, jak obratně šplhají i po těch nejtenčích větvičkách, často i hlavou dolů.

Hejnka mlynaříků se vyznačují neobyčejnou soudržností, takže když jeden nebo dva ptáci přelétnou na sousední keř nebo strom, jsou téměř okamžitě následováni všemi ostatními, jako by měli strach, že jim někam utečou. Přitom se stále ozývají, takže i v nepřehledné, husté vegetaci o sobě vzájemně dobře vědí.

Mlynařík je zajímavý i způsobem hnízdění. Pro výchovu mláďat si staví doslova umělecké hnízdo. Je to velká oválná stavba s jedním vchodem. Její silné stěny jsou nejčastěji spleteny z lýka, mechu, lišejníku, chmýří z odkvetlých vrb a topolů, peříček a travin. Navíc zvnějšku je hnízdo maskováno kousíčky kůry, větviček a podobného materiálu, takže splývá s okolím. O mláďata je v takovém hnízdě postaráno, obrazně, jako by ležela v nejteplejších peřinách. A když hovoříme o mláďatech, tak těch odchovávají ve střední Evropě, a tedy i v našich podmínkách, značný počet. Hnízdí dvakrát ročně a mohou takto v ideálním případě odchovat až kolem dvaceti mláďat. Takováto plodnost je ale ve své podstatě kompenzací jejich vysoké úmrtnosti. K té dochází jednak už v hnízdním období a jednak, a to především, v období s nepřízní počasí, kdy mohou trpět i nedostatkem potravy. Citelné ztráty na mláďatech může způsobovat třeba téměř všudypřítomná sojka obecná.

Ještě mě napadá jedna zajímavost z hnízdního období mlynaříka. Mláďata nemusí krmit vždy jen jejich rodiče, mohou mít i dobrovolné pomocníky. Jsou popsány případy, kdy se na krmení jedněch mláďat podílelo až šest jedinců. Uvádí se, že vypomáhat mohou dospělci z okolí, kteří z nějakého důvodu neúspěšně založili rodinu, anebo že to mohou být i mláďata z prvního hnízdění.

Základní údaje

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus). Jeden z nejmenších našich ptáků, s nápadným dlouhým stupňovitým ocasem. Šíji a hřbet má černé, spodinu těla bílou. U nás žijí dva poddruhy - mlynařík dlouhoocasý severoevropský (A. c. caudatus) a středoevropský (A. c. europaeus) - a jejich kříženci. První z obou poddruhů má hlavu celou bílou, druhý bílou s výrazným černým pruhem.. Vyskytuje se v lesích, někdy také v parcích a zahradách, mimo dobu hnízdění i v alejích a křovinách v otevřené krajině. Často se ve všech polohách zavěšuje na větve. Živí se především vajíčky a larvami hmyzu, které sbírá ve větvičkách dřevin. Samička snáší od března do hnízda umístěného na stromech 6 až 12 vajíček. Snůšku zahřívají a mláďata krmí oba staří ptáci. Hnízdí dvakrát do roka. Stálý druh, po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, někdy společně se sýkorami.