Meteor o teleportaci, bubnujících šimpanzích a životě na Venuši

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Zvládli vědci teleportaci?

Ano. Jen si nesmíme představovat situaci, kterou často popisuje sci-fi, tj. že do nějaké budky vleze člověk, zableskne se, je rozložen, tajemným paprskem je přenesen na druhý konec galaxie a tam v jiné budce zase zhmotněn. Tento druh teleportace neumíme a patrně ho fyzikální zákony neumožňují.

Při opravdové teleportaci se navíc vytváří kopie teleportovaného tělesa, nejde tedy o přesun. Teleportaci vědci zatím umí jen s částicemi, a to na stále větší vzdálenost. Dík kosmickým družicím i do vesmíru. Dnešní možnosti popsal prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

První magnetofon

Žena pouští hudbu z pásku (1947)|foto:Unsplash, Austrian National Library, Licence Unsplash, ©

Dne 19. listopadu 1936 je na magnetofonový pásek poprvé zachycen celý koncert vážné hudby. Více než dvouhodinová nahrávka proběhla v koncertním sále firmy BASF v německém Ludwigshafenu, Londýnská filharmonie hrála pod taktovkou Sira Thomase Beechama.

Pro nás je lichotivé, že ve výběru autorů hrál prim Antonín Dvořák, jehož Anglickou symfonií koncert vrcholil. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pomohou proti rakovině viry?

Pomohou proti rakovině viry?|foto:National Cancer Institute, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Zní to jako velký paradox. Viry nám obvykle velmi škodí, tak jak by mohly pomoci? Vědci zjistili, že konkrétně cytomegalovirus má v sobě většina lidí celý život a až na výjimky nepůsobí potíže.

Pokud by byl tento virus použit k napadení rakovinných buněk, mohlo by se to tedy obejít bez vedlejších účinků. Sám nádorové buňky nezičí, ale poslouží pro jejich označení. Imunitní systém pak bude vědět, kam se zaměřit. Jak celá metoda funguje, popsal v Meteoru prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Mohli bychom žít na Venuši?

Planeta Venuše|foto:Shutterstock

Na Venuši panují podmínky nevhodné pro život. Teploty až 500 stupňů. Tlak tak vysoký, že dokonce rozdrtil první kosmickou sondu, která na povrchu planety přistála. Na Venuši je navíc stále zataženo a ve vysoké atmosféře se vznášejí kapičky kyseliny sírové. Přesto je možné uvažovat nad tím, jak by bylo možné v budoucnu planetu přizpůsobit pro dlouhodobý pobyt člověka.

Nejen o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru ukázky čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.

Proč šimpanzi bubnují?

Proč šimpanzi bubnují?|foto:Josh Batres, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Nepředstavujte si opičáka sedícího za sadou bubnů. Bubnování, které vědci zaznamenali, probíhá do kmenů stromů. Šimpanzi do nich záměrně tlučou.

Výzkum ukázal, že se od sebe jednotlivé „bubenické“ styly liší a při troše cviku lze rozpoznat, který jedinec bubnuje. Slouží údery do stromů ke komunikaci? Zajímavý výzkum představil biolog prof. Jaroslav Petr.