Meteor o rychlosti zvířat, nitru české sopky a nestárnoucím svišti

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak rychlá jsou zvířata?

44,72 kilometrů v hodině. To je maximální rychlost sprintera Usaina Bolta při jeho rekordním běhu na 100 metrů z roku 2009. Jak jsou na tom zvířata? Dokázal by člověk utéct žirafě, pštrosu, nosorožci nebo slonu?

Paleontolog Vladimír Socha v Meteoru vysvětlil, jak výzkum pohybu dinosaurů pomáhá určovat rychlost pohybu současných živočichů. Na rozdíl od atletů neběhají zvířata po definovaných tratích a spolehlivá měření rychlosti chybí. Nový výzkum ukazuje, že jste jejich rychlost dost přeceňovali.

Způsobují rakovinu viry?

Vědec virolog Jan Svoboda, který se v ústavu molekulární genetiky zabývá retroviry|foto:Profimedia

Mladý šestadvacetiletý český virolog Jan Svoboda zveřejnil 18. června 1960 v časopise Nature objev, že lze slepičím virem vyvolat u krys rakovinu. Co na tom svět tak šokovalo?

Dotyčný slepičí virus má totiž genom tvořený z ribonukleové kyseliny RNA, zatímco infikované buňky ho mají z deoxyribonukleové kyseliny DNA. A podle všeobecně přijímaného centrálního dogmatu molekulární biologie se genetická informace může přepisovat pouze z DNA do RNA, nikdy ne naopak.

Objev, že i viry mohou způsobovat rakoviny, byl na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Do nitra české sopky

Laserová měření prováděná z letadla mohou odhalit leccos. Třeba vyhaslou sopku, která je dnes skryta terénem. Přesně to se povedlo, a dokonce jde hned o dva krátery ležící v sousedství. Nachází se na nejzápadnějším cípu republiky, asi 5 kilometrů jižně od Aše.

První kráter v lokalitě zvané Ztracený rybník je přírodní rezervací známou botanikům. Druhý kráter je v místě zvaném Bažina. Na konci roku 2021 se podařilo sopkou provrtat až do hloubky 400 metrů. Vladislav Rapprich z České geologické služby tak může studovat sopku metr po metru. Kdy soptila? Jak dlouho? Co o ní víme?

Zvíře, které nestárne

Nový výzkum ukázal, že se buňky těla sviště žlutobřichého (Marmota flaviventris) během zimního spánku „zakonzervují“ a aktivní jsou zase až po probuzení|foto:Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Nalézt elixír mládí bylo snem mnoha stárnoucích mužů. Příroda ale přišla s něčím lepším. Představte si, že byste dosáhli dospělosti a pak už nestárli. Přesně tak to má americký svišť žlutobřichý. Jeho tajemství spočívá v hibernaci.

Nový výzkum ukázal, že se buňky svišťova těla během zimního spánku „zakonzervují“ a aktivní jsou zase až po probuzení. Dokázal by člověk této schopnosti také využít? Jak funguje svišťův zimní spánek? Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Co byste viděli, kdyby vyluxovali Galaxii?

Galaxie Mléčná dráha obsahuje nejen zářící hvězdy, ale také spoustu chladného prachu, který brání výhledu|foto:Graham Holtshausen, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Ať se nám to líbí nebo ne, výhled do dalekého vesmíru nám poněkud kazí naše vlastní Galaxie. Ta obsahuje nejen zářící hvězdy, ale také spoustu chladného prachu, který brání výhledu. Podobně jako mraky zastiňují na obloze Slunce.

Co kdybychom se tohoto prachu hypoteticky zbavili? Jak by vypadal náš pohled do vesmíru? Tím se zabývá druhý díl nové knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.