Meteor o prvních trůnech, otáčení slunečnic a prapodivné chemii smažených vajec

25. září 2021

Poslechněte si:

  • 01:20 Byly první trůny z kamene?
  • 14:46 Královská návštěva vědců
  • 19:50 Ideologická posedlost
  • 29:40 Točí se slunečnice za Sluncem?
  • 39:10 Chemie na talíři – je libo volské oko?

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Byly první trůny z kamene?

Královský trůn

Když se řekne trůn, asi každý si představí bohatě zdobenou velkou židli nebo křeslo, pěkně polstrované, aby bylo pohodlné. S vysokou opěrkou zad. Posazené je na vyvýšeném místě, aby byl král vidět i slyšet. Přestože už staroegyptští faraoni měli dřevěné trůn, ty první evropské byly kamenné.

Prof. Antonín Přichystal z PřF MU v Brně přiblížuje, co to byly tzv. nastolovací kameny. Šlo o přežívající pohanskou tradici, která se ale dostala až do doby nastupujícího křesťanství.  Jak nastolovací kameny vypadaly? Dochovaly se i u nás?

Královská návštěva vědců

Portrét Josefa Dobrovského ve věku 67 let v jeho oblíbeném plášti, kvůli němuž získal přezdívku „modý abbé“

Den po skončení Průmyslové výstavy v Praze, první svého druhu na evropském kontinentu, čerstvě korunovaný císař a český král Leopold II. poctil svou přítomností schůzi České společnosti nauk. Program v onu neděli 25. září 1791 byl připraven tak, aby král pochopil, jak je věda důležitá.

Jazykovědec Josef Dobrovský přitom zmínil, že slovanské národy tvoří v mocnářství více než polovinu všeho obyvatelstva. Jeho projev se stal populárním a přispěl k odstartování národního obrození. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Ideologická posedlost

Komunistický památník v Moskvě

Posedlost je starý pojem, který označoval lidské chování vymykající se všemu, na co byli lidé zvyklí. Podobně jako alkoholem nebo drogou mohou být lidé posedlí náboženskou nebo politickou ideologií.

Ideologická posedlost se snadněji rozvíjí u lidí, kteří mají pocit, že jim všechny naděje a příležitosti sebral ekonomický, sociální a politický stav společnosti. Je jim zle. Mají pocit ponížení. Jsou v chronickém stresu.

Sociální bolest uvádí v mozku do vyšší činnosti stejnou neuronovou síť jako tělesná bolest. MUDr. František Koukolík ve své úvaze v Meteoru vysvětlil i to, proč je těžké takové lidi přesvědčit, že se mýlí.

Točí se slunečnice za Sluncem?

Slunečnice

Každý zná evergreen starý přesně 80 let z filmu Hotel Modrá hvězda, kde se zpívá: „Tak jako slunečnice každým dnem, otáčí se za sluncem…“

Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak je možné, že se dokáže slunečnice pohybovat, i když nemá žádný sval. Upozornil také, že se za sluncem otáčejí jen mladé slunečnice.

Vědci studovali, proč se slunečnice, když uzraje, přestane otáčet a směřuje jen k východu. Zjistili, že klíčovou roli v tom hraje hmyz.

Chemie na talíři – je libo volské oko?

Volské oko je oblíbený způsob přípravy vejce na pánvi. Není těžké si ho připravit. Z pohledu chemie je vše, co se s vejcem děje, mnohem složitější. Hlavní složkou vaječného bílku jsou bílkoviny, které se pří působení tepla rozpadají.

Co přesně se děje při přípravě volského oka z pohledu chemie? To popisuje první díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související