Meteor o největší kroupě, podvádění chřestýšů a chemii karamelu

2. říjen 2021

Poslechněte si:

  • 01:26 Největší kroupa světa
  • 13:15 První dalekohled
  • 18:25 Dá se vesmír pozorovat z letadel?
  • 32:17 Využívají chřestýši zvukový podvod?
  • 39:05 Tvorba karamelu z pohledu chemie

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Největší kroupa světa

Krupobití

Představte si, že jdete po ulici a těsně vedle vaší hlavy spadne rychlostí přes 100 km/h kroupa o hmotnosti 1 kg. Ano, podruhé jste se narodili. Toto není vymyšlený případ. K pádu takto těžkých krup skutečně došlo.

Rekordní kroupa byla zvážena 14. dubna 1986 v Bangladéši. Jak těžké kroupy vznikají? Proč se v mraku pohybují po spirále? Dají se předvídat? Na tyto a další otázky odpovídal Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

První dalekohled

Giuseppe Bertini: Galileo Galilei předvádí svůj dalekohled

Jako první pohlédl do vesmíru dalekohledem italský astronom Galileo Galilei. Tento skvělý vynález mu umožnil spatřit to, co nikomu jinému před ním. Galilea tyto objevy tak proslavily, že má mnoho lidí dojem, že právě on dalekohled vymyslel. Není to pravda.

Rok před Galileem 2. října 1608 žádal o patent na dalekohled holandský brýlař Johann Lipperhei. Proč ho nikdy nedostal? A jak ho napadlo využít skleněných čoček ke stavbě dalekohledu? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dá se vesmír pozorovat z letadel?

Na první pohled to vypadá jako úplný nesmysl. Letadlo se celé třese a otevírat okno za letu přece nejde. Jenomže astronomové skutečně speciálně upravené letadlo k pozorování vesmíru využívají.

Boeing 747 patří NASA a vše má technicky skvěle vyřešeno tak, že se obraz nechvěje. Létající observatoř s názvem SOFIA využil Norbert Werner, který působí v Brně na Masarykově univerzitě k výzkumu galaxií. Jak probíhal let a co objevil?

Využívají chřestýši zvukový podvod?

Chřestění využívá had k zastrašení nepřítele. Konec ocasu zdvihne do svislé polohy a rozkmitá ho s neuvěřitelnou frekvencí až 100 kmitů za sekundu. Horní polovinu těla zdvihne do oblouku a začne syčet.

Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak si vědci všimli zajímavého jevu. Lidé, kteří hada slyšeli chřestit, měli pocit, že proti nim prudce vyrazil. Jenže se ukázalo, že se ani nehnul. Jen chřestění se zdálo být blíž. Experiment ukázal, jak to hadi dělají. Používají zvukový trik.

Tvorba karamelu z pohledu chemie

Kostky karamelu

Když dáte krystalický cukr na pánev a budete ho stále více zahřívat, proběhnou v něm velké změny. Z pohledu chemie je karamelizace dosti složitý a nejednoznačný proces, při kterém vzniká řada různých sloučenin zodpovědných za typickou chuť a vůni karamelu.

Analýza odhalila, že postupně v karamelu vznikne na 300 sloučenin. To popisuje druhý díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související