Meteor o jaderné fúzi, bakteriích v žaludku a hlemýždí taxislužbě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Problémy s jadernou fúzí

3D model fúzního reaktoru ITER|foto:Shutterstock

Poslední dobou hovoříme v Meteoru hodně o různých zdrojích energie. Existuje ale zdroj, který strčí všechny do kapsy. Řízená jaderná fúze lehkých prvků v prvek těžší. Při něm se uvolňuje obrovské množství energie. Ostatně na podobném principu svítí Slunce. Má to háček. Tento zdroj energie ještě nemáme.

Ve Francii se buduje zařízení ITER, které má ukázat, zda to dokážeme. Tento obří projekt vznikl paradoxně díky studené válce. Jak to začalo? Jak stavba pokračuje a proč hrozí ukončení? O tom hovořil publicista Karel Sedláček.

Objev bakterií v žaludku

Před 39 lety lékaři Barry Marshall a Robin Warren zveřejnili objev bakterie Helicobacter pylori|foto:Shutterstock

Komu někdy bylo špatně od žaludku, a to tak, že se mu jeho obsah ústy dostal ven, jistě pocítil pálení v krku i ústech. To proto, že žaludeční šťávy jsou kyselé, pH 2 až 4. Pomáhá to s trávením potravy a také zneškodňování nežádoucích forem života. Bakterií i parazitů.

Jaké bylo překvapení, když se ukázalo, že v žaludku nějaké bakterie mohou přežívat a škodit nám. Před 39 lety lékaři Barry Marshall a Robin Warren zveřejnili objev bakterie Helicobacter pylori. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak lidé vyvolávají zemětřesení?

Jak lidé vyvolávají zemětřesení?|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Možná vás jako první napadne jaderný výbuch. Ten dokáže vyvolat silné zemětřesení. Ale neméně silná vznikají i řadou dalších způsobů. Třeba důlní činností, kdy ze země „dělá ementál“ a ona si „sesedne“.

Otřesy vyvolává napouštění velkých přehrad, i jejich vypouštění. Zemí může otřásat i těžba břidlicového plynu nebo geotermální vrty. O různých způsobech, jak si člověk může sám svou činností způsobit potíže, referoval prof. Jiří Zahradník z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Pompeje v Nikaragui

Osud Pompejí potkal více měst. Například město Léon ve středoamerické Nikaragui|foto:Shutterstock

Pompeje jsou nejznámějším příkladem kdy vzkvétající město pohřbila k překvapení všech vrstva sopečného prachu. Podobný osud ale potkalo více měst. Například ve středoamerické Nikaragui.

Tam už první španělští dobyvatelé založili město León. Bohužel v sousedství sopky, která ho zasypala popelem Podobně jako v případě Pompejí se na událost zapomnělo. Do Střední Ameriky nás zavedl prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Provozují hlemýždi taxislužbu?

V přírodě existují velmi drobné formy života, pro které je převoz na hlemýždi vítaným způsobem|foto:Shutterstock

Pokud by si někdo chtěl vzít taxislužbu, jistě by i nevybral hlemýždě. Jeho šnečí tempo ho předem diskvalifikuje a bývá spíše terčem vtípků. Jenže v přírodě existují velmi drobné formy života, pro které je převoz na hlemýždi vítaným způsobem, jak se bez námahy přesunout na jiné místo.

Např. pozoruhodné želvušky se díky hlemýžďům, mohou dostat na vzdálená a při tom příhodná místa. Jenomže každá služba něco stojí. Jak želvušky cestují a proč tím trpí? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Můžete vidět měsíční krátery pouhýma očima?

Když se díváme na Měsíc, vidíme různé skvrny – světlé, tmavé. Že je Měsíc zajímavým kosmickým tělesem zjistíme až v dalekohledu. Je doslova poset krátery. Jsou na něm hory, rokliny. Při pohledu pouhým okem bez dalekohledu jsou ale příliš malé, nerozlišitelné. Nebo ne?

Existuje kráter viditelný i bez dalekohledu? Přesně tím se zabývá druhý díl nové knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.