Mengeleho dvojče Jiří Fišer vydal svědectví o doktoru Smrti

Jiří Fišer (vlevo) se jako osmiletý se dostal do Osvětimi. Jeho příběh zmapoval novinář Pavel Baroch v knize Mengeleho dvojče  A-782

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v českém Senátu každoročně koná slavnostní setkání, kterého se zúčastňují přeživší, zástupci státní správy a diplomaté. V závěru toho letošního byla představena i nová kniha Mengeleho dvojče  A-782, která vypráví příběh Jiřího Fišera – bývalého osvětimského vězně.

„Valné shromáždění OSN vyhlásilo Den památky obětí holocaustu v listopadu roku 2005. Nejsem si jistý, zda by takové hlasování na půdě OSN bylo dnes možné.“ Tato slova byla součástí proslovu předsedy Senátu Jaroslava Kubery, kterým chtěl zahájit letošní setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Žel týden před ním zemřel a jeho projev přednesl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer.

Jaroslav Kubera: „Když došlo 27. ledna 1945 k osvobození nacistického vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim a neodvratně se blížil konec hitlerovského režimu, optimisté byli přesvědčeni, že se lidstvo ze svých chyb poučí. Bohužel tento druh společenského optimismu opět nevyšel.“

Jedním z přeživších holocaustu, který se pondělního setkání v Senátu zúčastnil, byl Jiří Fišer. Jako osmiletý se dostal do Osvětimi a jeho příběh zmapoval novinář Pavel Baroch v knize Mengeleho dvojče  A-782.

Pavel Baroch: „Pan Fišer je v současnosti poslední žijící dvojče, které přežilo Osvětim a na kterém dělal pokusy nacistický doktor Josef Mengele. Jeho příběh je právě o to drastičtější, že se dostal na tu v uvozovkách kliniku doktora Mengeleho v Osvětimi. To se ale ukázalo jako štěstí v neštěstí, protože jeho maminka a sestra, které s ním do Osvětimi přijely v roce 1944, asi po dvou měsících skončily v plynové komoře. Zatímco dvojčata Jiří a Josef Fišerovi skončila u Mengeleho, kde na nich dělal pokusy.“

Další štěstí v neštěstí bylo to, že oba bratři pokusy Doktora smrti přežili.

Pavel Baroch: „Oni měli to štěstí, že na nich nedělal ty nejbrutálnější pokusy, které vedly k smrti. Měli štěstí, že všechny ty injekce, které dostávali a které jim navozovaly hrozné stavy, kdy padali do bezvědomí a pak se po několika dnech probírali, nakonec přežili.“

A jak dodává Jiří Fišer, ne o všem v knize vyprávěl.

Jiří Fišer: „Mengele dělal různé pokusy, já jsem to třeba ani do té knížky neuvedl. Tam se třeba jednalo o to, že mně a bratrovi měnil krev – mou krev dal jemu a jeho mně. My jsme měli jediné štěstí, že jsme oba dva měli stejnou krevní skupinu, takže jsme to přežili.“

Na bratrech Fišerových také doktor Mengele prováděl pokusy se změnou barvy očí.

Jiří Fišer: „My jsme měli šedomodré oči, ale Mengele z nás mermomocí chtěl udělat německý typ. Hitler a Němci vůbec uznávali jen oči, které jsou světle modré anebo namodralé. To se jim nepovedlo, ale my jsme málem těmito pokusy přišli o zrak.“

Jiří Fišer s bratrem se před 75 lety dožili osvobození Osvětimi. Jejich maminka a sestra tam však zahynuly a tatínek zemřel v jiném koncentračním táboře.