Máj

Obálka knihy

Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. UVNITŘ VIDEO!

Kdo by neznal verše notoricky opakované zástupy školáků, kdo by neidentifikoval dílo autora, který se stal příkladem českého literárního romantismu! Karel Hynek Mácha patří ke klasikům, má své místo v učebních osnovách, ale má také svá tajuplná zákoutí deníků i milostných zastavení. Je nejen papírovou postavou, ale stále ještě nevyčerpaným zdrojem inspirací.

Nakladatelství Mladá fronta uvedlo na trh nové vydání Máchovy básně Máj. Pokud by se někdo podivoval, proč o pozdním májovém večeru číst právě v pozdním létě, odpověď nabídne už pestrá obálka knihy, totožná s plakátem upozorňujícím na uvedení nového českého filmu, jímž je právě adaptace básně. Podle scénáře Ivany Novákové jej natočil režisér František A. Brabec. Také podtitul knihy - Obrazová kniha k filmu F. A. Brabce - poukazuje k faktu, že hlavním smyslem tohoto vydání lyricko-epického opusu o lásce a smrti nebylo připomenutí jeho trvanlivosti a působivosti, ale jeho použití coby ilustrace a propagace k počinu, jenž byl na podkladě onoho původního básnického díla vystavěn jako vlastní a svébytný výtvor.

Z filmu Máj

Vlastně je nabídka textu Máje v tomto provedení nepřípadná nebo jenom dílčí; měl zde být také vlastní scénář filmu, "příběh v básni více méně tušený, nabitý erotikou a temnou předzvěstí trojí smrti," jak objasňuje autorka scénáře ve svém doslovu, neboť, pokračuje Ivana Nováková: "stejně jako Mácha ('nasycen pověstmi místními') naložil s historickou událostí volně a po svém, tak i film nasycen Máchou nakládá s příběhem volně a po svém..."

Máchův Máj, podobně jako i jiná podstatná literární díla, pochopitelně láká k adaptaci. Vzbuzuje otázku po možném "zpřítomnění", transformaci, interpretaci, přiblížení dnešnímu pohledu, anebo jen po prostém vyjevení toho, čím byl kdo v Máchově dílem osloven. Režisér F. A. Brabec vytvořil své vlastní obrazy a do nich rozprostřel své představy, svébytné kulisy přírodních scenérií, prvoplánově upomínající k původní předloze. Bylo by možné diskutovat o tom, nakolik je jeho pohled, trochu hippie, trochu toporně estétský, trochu úslužný zavedené interpretaci, dostatečně živý a zajímavý pro jednotlivé diváky. Je zřejmé, že vybranou cílovou skupinou není nejmladší generace, pro niž by bylo možná třeba natočit jakousi hiphopovou operu. Ale to je vše. Jsou to otázky odjinud, nepovzbuzené literární předlohou, ale "mezi-událostí" filmového zpracování. Odpovědi na ně, jakož i vyjádření k nebezpečí kýčovitosti ke svůdnosti barev a ke kontroverzi k dobovým reáliím, je možné hledat ve vyjádřeních filmových kritiků.

Z filmu Máj

Kniha s původním textem Máchova Máje má nepochybnou výhodu faktu, že každý ví, co v ní nalezne, a přesto neustále láká a vzrušuje. Že je zároveň "volně přístupná" veškerým způsobům úprav a modifikací, ale zároveň uzavřená do vlastní sebejisté kvality. Že obsahuje nejen klasický příklad oxymóra, ale především drama skryté a magické, verše dynamické i kroužící po ještě barokních křivkách. Text Máchova Máje má výhodu dokonalosti. Proto mu čtenáři a obdivovatelé ani na konci srpna jistě chybět nebudou.

Karel Hynek Mácha, Máj. Kniha k filmu, Mladá fronta, Praha 2008, str. 80, 16 stran barevných příloh.