Lejsek bělokrký (VIDEO)

18. duben 2003
Vědecké zařazení Pěvci
Lejsek bělokrký
0:00
/
0:00

Lejsek bělokrký je velikosti štíhlejšího vrabce, je ale kontrastně černobíle zbarvený, dosti podobně jako jeho blízký příbuzný lejsek černohlavý. Samečky těchto dvou druhů ve svatebním šatě rozlišíme ještě poměrně snadno podle bílého lemu, který obepíná celý krk lejska bělokrkého. Horší je to však se samicemi a mladými ptáky, kteří jsou u obou druhů dosti podobní, nevýrazně hnědošedě zbarvení. A aby problém s určením byl ještě složitější, stává se, že tyto dva blízce příbuzné druhy se mezi sebou ve volné přírodě kříží a potomstvo vzniklé z takového křížení nese znaky obou druhů.

Lejsek bělokrký má však trochu jiné zeměpisné rozšíření, jeho hnízdní areál v Evropě nezasahuje tak daleko na sever jako u lejska černohlavého a lejsek bělokrký se také nevyskytuje na Britských ostrovech. Oba druhy také vyhledávají mírně odlišné typy prostředí, lejsek bělokrký je u nás spíše nížinným druhem, zatímco lejsek černohlavý vystupuje do vyšších nadmořských výšek. Stále však zbývá mnoho míst, kde se oba druhy vyskytují společně, a tam právě čas od času dochází k mezidruhovému křížení.

Příklad mezidruhového křížení mezi lejskem bělokrkým a lejskem černohlavým nám tak ukazuje, že obvykle používaná definice živočišného druhu, která říká, že druhy jsou od sebe odděleny tzv. reprodukčně izolačními mechanismy, které brání jejich křížení, nemusí vždy úplně platit.

Lejsek bělokrký vyhledává především staré listnaté lesy s dostatkem dutin, ve kterých hnízdí. Poměrně častý je například na hrázích rybníků na Třeboňsku nebo v lužních lesích na jižní a střední Moravě a můžeme se s ním setkat i v zámeckých parcích.

0:00
/
0:00

Lejsek bělokrký má velmi podobný způsob života a chování jako ostatní lejsci. Nejčastěji ho můžeme zastihnout jak vysedává někde v korunách stromů a loví hmyz za letu ve vzduchu - ze své pozorovatelny vylétne za vyhlédnutým hmyzem, uloví ho do zobáku a vrátí se s úlovkem zpět. Někdy ale sbírá lejsek potravu i na větvích stromů a někdy i na zemi. Ze své pozorovatelny také přednáší svůj zpěv, případně krátké vábení.

Lejsek bělokrký je přísně tažný druh, na svá hnízdiště se vrací ze zimovišť v tropické Africe obvykle ve druhé polovině dubna, zpět odlétá v druhé polovině srpna až v první polovině září. Samci přilétají na hnízdiště o trochu dříve a obsazují hnízdní dutinu, kterou může být i budka, a lákají k ní později se navracející samice. Ta pak snáší většinou 5 až 6 namodralých vajec, a pokud je snůška zničena, může pár zahnízdit i podruhé.

Základní údaje

Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Velikosti štíhlejšího vrabce. Sameček je ve svatebním šatě shora černý a zespodu bílý, s bílou páskou kolem krku; v prostém šatě je černá barva nahrazena černohnědou a bílý "obojek" je nevýrazný. Samička je svrchu šedohnědá; od samiček lejska černohlavého ji lze vizuálně rozlišit jen velmi obtížně. Obývá listnaté nebo smíšené lesy a parky. Zdržuje se v korunách stromů, odkud vyletuje do vzduchu za hmyzem. Hnízdí jednou ročně v dutinách stromů nebo v budkách. Ve snůšce, kterou zahřívá pouze samička, je 5 až 6 vajíček. O mláďata se starají oba rodiče. Od druhé poloviny srpna odlétá do zimovišť v tropické Africe, na hnízdiště se vrací ve druhé polovině dubna.

Video: MOS, Adolf Goebel