Kytice (Karel Jaromír Erben)

Žena s kolovratem (snímek z let 1890–1900)

Jediná básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena vyšla pod titulem „Kytice z pověstí národních“ roku 1853. Její vznik však autor ohlašoval téměř deset let předtím a první balada vznikla už v polovině třicátých let.

Balada se stala velmi oblíbeným žánrem romantiků. Původně lidový útvar se v rukou básníků stal žánrem, který překračoval hranici mezi vysokým a nízkým uměním a dokládal nedělitelnost epiky, lyriky a dramatu.

Náměty uznávaný folklorista a sběratel Erben čerpal z motivů lidových pověstí, pohádek, legend a písní – z folklórního základu pak vytěžil „baladické jádro“ a setřel místní ráz předloh. Podle koncepce bratří Grimmů chápal baladu jako útvar s kolektivním autorem, který skrývá odvěký mravní řád.

Ve vstupních verších básně, která dala jméno celé sbírce, Erben alegoricky vyslovil svůj tvůrčí záměr: nestylizuje se do lidového pěvce jako tvůrci ohlasové poezie, ale do role interpreta estetických hodnot lidové tvorby, jenž pomáhá vyjevit její význam – odhaluje prapůvodní mýtus. Prostor, jenž vytváří, není bájnou idylou, ale teritoriem, kde je tenká hranice mezi světem lidí a démonů i mezi mrtvými a živými, kde vládne zákon činu a odplaty a věčný koloběh zrození a smrti.

Ústředním tématem dvanácti balad, jež tvořily první vydání sbírky, je láska – milenecká (např. Svatební košile), manželská (Holoubek, Vrba, Lilie aj.), mateřská (mj. Polednice, Poklad, Dceřina kletba) cit životodárný i zničující. Je-li překročen odvěký řád (např. opuštění dítěte v Pokladu, rouhavá modlitba ve Svatebních košilích, neuposlechnutí matčina příkazu ve Vodníkovi), je třeba nést těžké následky, jež je možné odvrátit jen upřímnou lítostí. Pokáním dojde odpuštění i loupežník a otcovrah v Záhořově loži, jež lze číst také jako polemiku s Máchovým Májem. Naopak ve Zlatém kolovratu zajdou vražedkyně stejnou smrtí, jakou přichystaly své nevlastní dceři a sestře. Nicméně před osudem vyjeveným rouhačským věštěním ve Štědrém dni úniku není. Závěrečnou programovou básní Věštkyně pak Erben své univerzální sdělení vztáhl k osudu svého obrozujícího se národa.

Nadosobní platnost balad Erben zdůraznil vybroušeným jazykem a výrazovou úsporností. Vytvořil svět, který není černobílý, reflektuje tíhu řádu, který je někdy těžké rozpoznat, a iluzornost svobody člověka, který se vždy musí rozhodovat tak, aby nenarušil jemnou stabilitu světa.

Karel Jaromír Erben: Kytice
Úvodní báseň ze stejnojmenné sbírky recituje Pavel Soukup, režie Markéta Jahodová. Natočeno v roce 2010. Ke stažení ve formátu MP3.

Karel Jaromír Erben: Štědrý den
Báseň ze sbírky Kytice recituje Josef Somr, režie Markéta Jahodová. Natočeno v roce 2010, ke stažení ve formátu MP3.

Karel Jaromír Erben: Zlatý kolovrat
Báseň ze sbírky Kytice recituje Pavel Soukup, režie Markéta Jahodová. Natočeno v roce 2010, ke stažení ve formátu MP3.

Karel Jaromír Erben: Poklad
Báseň ze sbírky Kytice recituje Barbora Munzarová, režie Markéta Jahodová. Natočeno v roce 2010, ke stažení ve formátu MP3.