Výjimečným domem Masarykova náměstí je Wiesnerova vila. Stala se reprezentativním sídlem továrníka, který stál u zrodu největšího chrudimského podniku, budoucí Transporty.
Jeho návrhy jsou nepřehlédnutelné – například nová budova Fakulty umění Ostravské univerzity v centru Ostravy, kterou zájemcům na konci září i osobně přiblíží.
Aktuálnost výstavy nespočívá jenom ve stém výročí narození Ladislava Fukse, ale i v tématech, z nichž některá jsou dnes až nečekaně živá.
Saša Michailidis se ptá ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřeje Boháče a architekta a urbanisty Pavla Hniličky.
Žižkova kasárna i zbrojnice v Terezíně mají původní střechu z 18. století. Dřevěné krovy se ale rozpadají a město na opravy nemá peníze. Situaci teď bude řešit vláda.
Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice. Říká se jí taky Zengrovka podle Zengrovy ulice. Kdo ve škole studoval, o krásách interiéru dobře ví.
Ve vyprahlé zemi u ugandského města Yumbe, kde se v komunitě známé jako Bidi Bidi usadilo téměř 200 000 uprchlíků, budují architekti nový kulturní prostor.
Členové odborné komise vybírali stavby, které jsou nominované na Krkonošskou cenu za architekturu. Návrhů bylo celkem 28. Teď se okruh podstatně zúžil.
Pardubické Automatické mlýny, které navrhl slavný český architekt Josef Gočár, se přesně 10 let od ukončení provozu promění na kulturní, společenské a vzdělávací centrum.
Radnice Litomyšli chce zpestřit lidem vycházky v okolí města. Začaly vznikat odpočívky či vyhlídky, které navrhnou ocenění architekti.
Téměř sto let starou dvojvilku v pardubické Sezemické ulici stále pokrývají původní střešní tašky a průčelí domu zdobí cihlový obklad. Rukopis Karla Řepy je nezaměnitelný.
Znalosti praxe i teorie umění a architektury 20. století využívá Petr Klíma k její popularizaci. Se spolkem Pěstuj prostor hledá cesty, jak život v Plzni zlepšit.
Přestože se Vosáhlova vila stala v roce 1958 kulturní památkou, desítky let chátrala. Opět by ale měla získat důstojnou podobu, jakou ji vtiskl známý architekt Jan Vejrych.
Tenisové kurty pod pardubickým zámkem byly otevřené v roce 1924. Časem tenisový klub dostavěl uprostřed kurtů správní budovu. Ale ta už dosluhuje.
Kapličky v malých obcích byly vždy pro obyvatele důležité - aby věděli, kdy je poledne a čas na jídlo, kdy je večerní klekání, nebo oznámení smutných událostí v kraji.
Proč se chceme fyzicky ocitnout na „jiných“ místech? A nestačila by nám virtuální přítomnost v nich? Skrze paměť, fotografii, film, či literární obrazy?
„Češi mají takovou anarchistickou představu o svobodě. Že nám do toho nemá nikdo co mluvit. Ale problém je, že někdo jde kolem a vidí to,“ podotýká literární kritik.
Samostatnou a významnou kapitolu v „koupací kultuře“ Čechů tvoří kryté plavecké bazény. Těm je věnován seriál Tomáše Piláta a Josefa Vomáčky Ve vlnách pod střechou.