19. května uplynulo 10 dnů od svátku Nanebevstoupení Ježíše Krista a 50 dnů od letošních Velikonoc. Nastaly Letnice a v církevním kalendáři svátek Seslání Ducha svatého.
Plzeňský svátek folkloru se opět po roce blíží! 26. ročník Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF PLZEŇ 2024 proběhne ve dnech 5. – 9. června v Plzni i na další místech.
Od konce května až do červnového svátku svatého Jana naši předkové kosívali louky, protože luční trávy a květy měly největší sílu a seno bylo nejlepší.
Poslechněte si krásné české lidové písničky - nejen o lásce a milování.
Podle odborníků na lidové kroje jsou chodské barevné výšivky nejpestřejšími výšivkami na českých soukenných krojových součástkách vůbec. Jejich krásu obdivujeme dodnes.
Připomínka 100 let od zahájení rozhlasového vysílání na Moravě pokračuje koncertem v obci Vrbice na Břeclavsku. Podívejte se videopřenos!
Folklorní notování se sice jmenuje notování, ale není pouze o lidové hudbě, ale také o lidech, kteří ji provozují.
Pytláctví bylo v širším okolí Plzně na přelomu 19. a 20. století rozšířeno hlavně v rozlehlých lesích na Rokycansku, v okolí Starého Plzence a samozřejmě v Brdech.
Folklore's not dead! Tak se jmenovala unikátní konference v Brně, která spojila folklór a ekologii. Fascinující byl nejen počet přednášejících, ale i témata konference.
Začal snad nejkrásnější měsíc v roce – květen, měsíc lásky. Ve Špalíčku zazní Píseň lásky od Josefa Suka a dozvíte se spoustu zajímavostí nejen o něm, ale i o jeho rodině.
Tajemství Filipojakubské noci je tématem dnešního Špalíčku.
Jako „nebeská svatba“ je nazýváno vzácné 75. výročí sňatku. Také příslušnost k folklornímu souboru znamená závazek na dlouhá léta. 75tiny slaví soubor Gaudeamus VŠE Praha.
O tom, že včely jsou nesmírně důležité, věděli už naši předci. U lidí se těšili velké úctě. Kolem včel a úlů existovala také celá řada lidových pověr.
Symboly Krkonoš jsou nejen Krakonoš a lyže, ale také tzv. boudy a systém budního hospodaření.
Představujeme nové nahrávky Orchestru lidových nástrojů Plzeňského kraje, které vznikly v našem rozhlasovém studiu.
V dnešním Špalíčku lidových písní se podíváme na to, jak naši předci vnímali bouřky a hrom.
O kukačkách a jejich životě vypráví Miroslav Šimandl a přidává písničky, ve kterých se právě tento ptáček objevuje.
Jiří Štica je od roku 1989 učitelem hry na dechové nástroje v ZUŠ Veselí nad Moravou a stará se o výchovu mnoha hudebníků v celém regionu.
