Anežka Heinzlová vybírá hudební ukázky a vypráví o dávných i současných muzikantských kolektivech z moravských Kopanic.
Půvabným kusem nábytku, který v minulosti nechyběl ve staveních, bývala kolébka. Ve městě byly kolébky bohatě zdobené, na vesnici převažovaly jednodušší kolébky.
Jan Káčer vzpomene nedožité 85. narozeniny cimbalisty, hudebního redaktora a renesančního člověka Jana Rokyty.
Obrazy s karbaníky, korbele s kartami, samotné karty a další předměty, které ve vás probudí touhu sednout ke karetnímu stolku - tak láká Pivovarské muzeum na novou výstavu.
Velikonoce ve východních křesťanských církví slaví až o víkend později. Správně se mají slavit až 50 dní, do takzvaných Letnic.
Poslechněte si další vydání pořadu Na pěknú notečku, ve kterém uslyšíte nahrávky Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů.
„Má-li písnička žít, musí se zpívat!“ Výběr jarních písniček v podání sborů a sólistů z Dolních Bojanovic, Moravské Nové Vsi a Mikulčic připravil Jan Kosík.
Povinná školní docházka byla zavedená školním patentem Marie Terezie v roce 1775. Týkala se dětí mezi šestým a dvanáctým rokem bez rozdílu pohlaví a náboženství.
Jaroslav Kneisl vybírá z dalších hudebních snímků, které zazněly na soutěži rozhlasových nahrávek hudebního folkloru Grand Prix Svetozára Stračinu.
Nejluxusnějším plzeňským hotelem byl v 19. století Waldek, dnešní Slovan. V roce 1885 hostil dokonce rakouského císaře Františka Josefa II.
Velikonoce mají vedle liturgického významu své místo také v lidovém zvykosloví. V křesťanském prostředí jsou nejvýznamnějšími svátky, v lidovém prostředí jsou oslavou jara.
Jak v minulosti vypadaly Velikonoce na Horňácku? Marie Hvozdecká vás provede šlahačkou od Javorníka až po Kuželov.
Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky, ale Velikonoční pondělí je zasvěceno spoustě zvyků a rituálů, které často pocházejí ještě z předkřesťanských dob.
K devadesátým narozeninám Dušana Holého, který se narodil v roce 1933 v Hrubé Vrbce na Horňácku, jsme připravili a oslavenci věnovali hned několik dubnových pořadů.
Poslechněte si záznam dvouhodinového vysílání, do kterého se zapojili folklorní redaktoři z brněnského, ostravského, plzeňského i pražského studia Českého rozhlasu.
Špalíček lidových písní, který připravil Miroslav Šimandl, už voní velikonočními svátky.
Písně reprezentující moravský i slezský folkor představí a vyberou dva folklorní redaktoři – Jaroslav Kneisl a hostující redaktor Českého rozhlasu Ostrava Zdeněk Tofel.
Poslední pořad z cyklu Špalíčků o narození a dětství v lidové kultuře zve na rozpustilou hostinu zvanou čapí hody.
