Picasso byl Harlekýn

29. prosinec 2008

Obsáhnout dílo Pabla Picassa (1881-1973) chce čas. Ohromná rozmanitost jeho prací umožňuje historikům umění zabývat se klidně několik let jen krátkou periodou jeho činorodého života. V letech 1904 - 1905, někde na pomezí Picassova modrého a růžového období, vznikla řada grafických listů, z nichž část představuje výstava nazvaná Pablo Picasso: Grafické práce 1904 - 1905 z pařížské galerie Ambroise Vollarda, kterou můžete navštívit až do 1. března v 3. patře Veletržního paláce.

V době, kdy tyto suché jehly a lepty vznikaly bylo Picassovi kolem dvaceti tří let. Žil se svou novou velkou láskou "krásnou Fernandou" v ateliéru na Montmartru, přímo v tepajícím bohémském srdci Paříže. Přes den se setkával s přáteli a po nocích jen při svitu olejové lampy nebo svíčky maloval své obrazy.

Pro cyklus Les Saltimbanques, který v těchto letech vznikal nachází Picasso námět v prostředí artistů, kejklířů a akrobatů, v cirkuse Medrano, který s přáteli často navštěvují. Jádro tohoto cyklu, který můžeme právě na výstavě v Národní Galerii vidět, jsou listy pojmenované Dva akrobaté, Artisté, V cirkuse, Odpočívající cirkusák, Rodina artistů s makakem, Koupel nebo Harlekýnova rodina.

Podobně jako v předchozím tzv. modrém období hledá Picasso náměty pro své obrazy kolem sebe a při tom, co ho zaujme se jasně ukazuje sociální aspekt jeho pohledu. Přestože se stále zajímá o lidi žijící na okraji společnosti, v chudobě bez reálné vyhlídky na změnu, nenesou práce z cyklu Les Saltimbanques rysy beznaděje jako ony z modrého období. Naopak, v řadě jeho listů vidíme sice chudé artisty, nicméně atmosféra je odlišná. Nacházíme je mezi přáteli, společně s rodinou nebo jen tak odpočívající.

Pablo Picasso: Dva rozmlouvající artisté (1905)

Pohledy do zákulisí artistického života nejsou nijak zvlášť zneklidňující a prozrazují Picassův dlouhodobý zájem o všechny, kteří nosí neohroženě svou kůži na trh. Dříve to bývali zápasníci s býky ve Španělských arénách a nyní to jsou akrobaté provozující své nuzné živobytí v nejistých výšinách na laně nataženém nad hlavami diváků.

Kromě cirkusového prostředí a jeho obyvatel se na Picassových obrazech objevuje další postava, která jej provází všemi obdobími a za kterou sebe nebo své blízké tak rád převléká, a tou je Harlekýn. Jedna z typizovaných postav Comedia dell´arte. V jeho díle najdeme křehké Harlekýny růžového období, dětské Harlekýny, ale i takové, jejichž tvář se rozpadá a znovu skládá pod kubistickou geometrizací. Harlekýn, přestože častou, není ale jedinou Picassovou autostylizací.

Pablo Picasso: Grafické práce 1904 - 1905 z pařížské galerie Ambroise Vollarda

Cyklus grafických listů Les Saltimbanques zakoupil roku 1923 Československý stát od galerie Ambroise Vollarda. Ambroise Vollard byl prvním galeristou, který uspořádal Picassovi roku 1901 výstavu v Paříži. Roland Penrose o této události v biografii o Picassovi píše: Přestože tomuto mladíkovi bylo teprve osmnáct let, říká Vollard, namaloval již asi sto obrazů, které s sebou přinesl a chtěl je vystavit. Když je Vollard uviděl, zmizela jeho obvyklá opatrnost a bez váhání souhlasil. Výstavy pořádané v jeho galerii se těšily velké vážnosti, leč experiment se tentokrát nezdařil a - Vollard dodává - "ještě dlouho veřejnost Picassa neuznávala... V krámě jsem měl mnoho jeho obrazů, které jsou dnes nejvyhledávanější, za něž však umělec tenkrát nemohl dostat odměnu ani v hodnotě malířského rámu."

Zatímco Vollardovi v krámě ležely měsíce Picassovy malby ladem, dnes je i malá výstava jeho grafických listů událostí, která určitě stojí za návštěvu. Díky těmto drobným pracím budete moci nahlédnout do života a vnímání autora, který svým dílem zásadně ovlivnil další generace umělců. Po ukončení této výstavy v březnu bude v Národní Galerii představena druhá část grafických listů z let 1906 - 1968. Tentokrát z galerie D. - H. Kahnweilera, které jsou také součástí Sbírek Národní Galerie.

autor: Kateřina Lánská
Spustit audio

Více z pořadu