Zápisník zmizelého
Jen velmi málo hudebních skladatelů se může rovnat Janáčkovi v neobyčejném přívalu inspirace, která ho přepadla v relativně pozdním věku. Pod vlivem vášnivé a neopětované lásky skladatele k mladé a vdané ženě vznikla celá řada hudebních skvostů, které Janáček napsal v novém odvážném stylu. Láska ke Kamile Štosslové ho zcela pohltila a hudba, kterou tehdy zkomponoval, přesně vyjadřovala to, co prožíval.
Podnětem k napsání Zápisníku zmizelého bylo Janáčkovi dvaadvacet básní, které byly otištěny v jedněch brněnských novinách. Jejich autorem byl údajně syn vesnického sedláka. Ten jednoho dne potkal v lesích tajemnou cikánku, do níž se zamiloval. Rozhodl se proto opustit vlastní rodinu a se svou milou utéci. Autentičnost básní na Janáčka mocně zapůsobila, ačkoliv bylo v roce 1997 jasně prokázáno, že autorem oněch veršů ve skutečnosti nebyl sedlákův syn, ale moravský básník jménem Jozef Kalda. Pro skladatele byla neznámá cikánka ztělesněním jeho milované Kamily.
Divokou vášeň odráží i sama hudba. Ta však svou originalitou představuje pro každého interpreta opravdový oříšek. Janáček totiž nenapsal pouze tenorový, ale také mezzosopránový part a k provedení písňového cyklu je zapotřebí sbor tří dalších ženských zpěvaček. Před několika lety cyklus Zápisník zmizelého brilantně nastudovala Anglická národní opera jako předehru k opeře. Osud. Všechny velké gramofonové společnosti ale velmi váhaly s nahráváním. Vyčkávání se však bohatě vyplatilo: projektu se ujala firma EMI a světlo světa spatřila naprosto jedinečná verze Janáčkova cyklu. V osobě Iana Bostridge byl objeven ideální mužský interpret, který se nenechal zaskočit svým vysoko položeným partem. Bostridge má dar skvěle přednést i velmi emotivní hudbu. Stejně tak v nahrávce zazářila Ruby Philogenová v relativně krátké roli cikánské dívky. Klavírního doprovodu se s přehledem ujal Thomas Ades a celkovou atmosféru dobře doplňovalo i ženské trio.
