František Tichý v Domě U Kamenného zvonu

František Tichý se narodil v roce 1896. Vyučil se litografem, v letech 1917 - 1923 studoval na Akademii výtvarných umění, kterou ale nedokončil. V roce 1930 opustil Prahu a odjel do Paříže. Zde nastává zlom v Tichého tvorbě. Jeho život i dílo lze totiž do roku 1945 v zásadě rozdělit na období před a po Francii. Do Francie odjíždí Tichý jako mladý, nadaný, ale ještě nepříliš jistý umělec. V roce 1935 se vrací do Československa, aby se zde podrobil srovnání s domácí uměleckou špičkou. Tato konfrontace pro něj dopadla více než dobře, Tichého první souborná výstava proběhla v roce 1934 v Družstevním paláci v Praze. Zatímco někdy je za vrchol jeho tvorby považováno pařížské období, kdy především získával umělecké poznatky, lze za období jeho největšího tvůrčího rozmachu označit také období po návratu z Francie, kdy své nové zkušenosti, získané pobytem v cizině, uplatňoval.

Ve Francii také vykrystalizovalo v Tichého uměleckém myšlení několik námětů, kterými je protkáno celé jeho pozdější dílo. Jde především o téma cirkusu, divadla, o dojmy z Paříže, z jejích uliček a střech, o pouliční kejklíře a hospodské kouzelníky. Jde o portréty jeho blízkých a přátel, například portréty fotografa Josefa Sudka. A jde také o zátiší, kterému se František Tichý intenzivně věnoval ve všech etapách své tvorby.

Tichý se také věnoval ilustrátorské tvorbě, je například autorem ilustrací k Bassovu románu Cirkus Humberto a k řadě dalších knih. Je autorem celé řady výtvarných řešení plakátů, za zmínku stojí, že je mu připisováno pravděpodobné autorství loga pivovaru Staropramen.

Již zmiňovaná spolupráce Tichého s divadlem byla představována řadou návrhů jevištních realizací, těmi nejvýznamnějšími byly ty k Verdiho Aidě a k Stravinského Petrušce z roku 1948.

Vrchol Tichého tvorby přišel ve třicátých letech, po válce už jeho hvězda postupně hasla. V roce 1951 byl zbaven profesorského místa na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Navíc se u něj začala projevovat vážná duševní choroba, která se stala později také příčinou jeho smrti.

Výstava podává souhrnný obraz o tvorbě Františka Tichého od samých počátků až do 50. let, kdy se jeho umělecká i životní dráha uzavírá. Exponáty byly na výstavu zapůjčeny kromě soukromých sbírek také z řady galerií, především z Národní galerie v Praze, z Galerie moderního umění v Roudnici, z Galerie Benedikta Rejta v Lounech a z Muzea umění Olomouc.

Výstava "František Tichý" potrvá v domě U Kamenného zvonu do 2.3.2003. Vstupné 100 Kč, snížené 50 Kč. Otevřeno denně mimo pondělí 10 do 18 hodin. Každou sobotu v 10:00 a každou neděli v 15:00 je možné prohlédnout si výstavu s lektorským výkladem.