St.-Exupéry. Poslední tajemství

29. červenec 2009

Čtení o záhadném zmizení a neobjasněných příčinách úmrtí bývají lákavá. Navíc, pokud se tajemné okolnosti tragické události týkají známé osobnosti, atraktivita ještě narůstá. Novinář a moderátor rozhlasových pořadů Jacques Pradel s archeologem podmořských oblastí, Lukem Vanrellem, stvořili dílo, v němž rozkrývají příčiny zmizení světoznámého spisovatele a válečného pilota.

Při vyslovení jména Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944) se nám asi v první řadě vybaví pohádkový příběh o Malém princi a jeho svéhlavé květině. Z tohoto úhlu by byl spisovatelův obraz nedokonalý, vzbuzující pocit přecitlivělosti, infantilnosti, slabosti. Ten obraz ovšem není tak jednoduchý. Citlivý syn poněkud přecitlivělé matky, Marie Boyer de Fonscolombe, jako by se snažil vyvázat a uniknout nebezpečí zjemnělosti, podezřelého nervního chování. Odtud možná pramení jeho touha po dobrodružství, dráze pilota, pohledu z výšky. Vztah k ovdovělé matce, sourozencům, z nichž dva zemřeli v mladém věku, i k rodovým místům byl jistě silným zdrojem spisovatelské inspirace. Její "druhou tvář" doplnil Saint-Exupéry nejdříve na papíře - v roce 1926 vydal povídku Letec - a záhy také v reálném světě. V říjnu 1926 byl zaměstnán u letecké společnosti Latécoere. Jak šťastný krok to byl pro budoucího píšícího pilota či létajícího spisovatele, je možné vyčíst z předkládané knihy: "V roce 1927 je Saint-Exupéry jmenován šéfem tranzitního letiště v marockém Cap-Juby, kde má současně na starost zlepšování vztahů společnosti s maurskými kmeny a se Španěly ... Úspěšně zvládl misi trvající osmnáct měsíců, v rámci níž pomohl nemálo letcům, kteří měli poruchu na stroji." Exupéryho úspěšnou kariéru lze ilustrovat exoticky znějícími jmény: Casablanca, Tripolis, Benghází, Damašek, Bejrút... Násilný konec jí udělala 2. světová válka, když se Antoine de Saint-Exupéry jako válečný pilot a fotograf v červenci 1944 nevrátil z průzkumného letu. Trosky jeho letadla nebyly objeveny, a tak poslední dobrodružství robustního snílka pokračovalo i po jeho zmizení, stejně jako dohady o příčině nehody.

Kniha Poslední tajemství navrhuje závěrečnou kapitolu: "V roce 1998 jeden marseilleský rybář vylovil (...) řetízkový náramek, který patřil zmizelému slavnému spisovateli a letci." O pět let později byl z moře vyzvednut vrak Exupéryho letadla. Praktické nesnáze s hledáním trosek pod vodou i s prokazováním jejich původu jsou zásadní zajímavou částí knihy. Spekulace o příčině nehody, technických závadách, nedostatku paliva nebo pilotově indispozici autoři obohacují tvrzením, že Exupéry byl sestřelen stíhačem německé luftwaffe Horstem Rippertem. Jakkoliv sugestivní je nabídnutý příběh, objektivně zcela přijatý nebyl, protože dobová dokumentace o tom nesvědčí.
Tajemství je tedy nadále nedoodhalené, romantický rozměr záhady stejně jako nepřehlédnutelná fakta. Čtenářům naštěstí zůstává k dispozici Kurýr na jih, Noční let, Země lidí i nedokončená Citadela.

Jacques Pradel a Luc Vanrell, St.-Exupéry. Poslední tajemství, Vyšehrad, Praha 2009, překlad: Šárka Belisová, str. 192.

Spustit audio

Více z pořadu