Vcházení do Evropy
Výpovědní hodnota deníkových záznamů je dána mírou jejich intimity a též intelektuální schopností zapisovatele. Knižní vydání deníku Vcházení do Evropy Vladimíra Neuwirtha (1921 - 1998) má už v názvu obsažené základní opěrné body tohoto výrazně křesťansky orientovaného autora, myslitele a aktivisty, který v roce 1972 zakládal společně s benediktinským opatem Anastázem Opaskem exilové vydavatelství Opus bonum.
Podtitul Ze zápisníku emigranta se upíná k životním peripetiím autora, učitele a spoluorganizátora proslulých Akademických týdnů, které pořádalo ve své době vzdělanostně unikátní společenství olomouckých dominikánů v čele s Metodějem Habáněm. Zlom nastal v roce 1961, kdy byl Vladimír Neuwirth zatčen a do roku 1968 vězněn. Po propuštění emigroval, od roku 1971 pobýval v Německu, kde psal i přednášel. Domů se vrátil v roce 1992. O šest let později zemřel.
"Rozlišuji mezi skutky a dílem. 'Dobré skutky' se řadí za sebou, ale zůstávají v jistém smyslu izolovány. Dílo je množství 'dobrých skutků' pojících se v organický celek. Je rozdíl mezi množstvím cihel a stavbou budovanou z cihel."
První část Neuwirthových soukromých úvah, ve kterých reflektuje léta prožité nesvobody, vyšla v Čechách v roce 1998 pod názvem Apokalyptický deník. Na ně navazující kniha Vcházení do Evropy, obsahující zápisy z let 1975 -1989, je plně soustředěná k promýšlení záležitostí kulturních a duchovních a jemně provázaná s osobní životní rekapitulací. České politické poměry zde komentuje minimálně a vždy ve vztahu k trvalým hodnotám: "Režimu ve vlasti se nepodařilo získat srdce a sympatie lidí. Vytvořil však v nich náboženské a kulturní vakuum."
Pro autora je charakteristická součinnost s prostudovanými texty, s životopisy svatých, s oblíbenými básníky. Odtud vedou přirozené paralely evropské vzdělanosti. Jejím jednoznačným základem je potřeba zachování živé tradice: Bible, Dante, Jan od Kříže i Kateřina Emmerichová, Mácha i Goethe, Vladimír Holan, Jan Čep, Josef Vašica, F. X. Šalda, Romano Guardini, Hans Urs von Balthasar. Evropa, kterou Neuwirth prochází a popisuje, není dělena hranicemi či zřízeními, protože je pevně uložena v jednotě nezpochybnitelných duchovních hodnot antiky a křesťanství. Ohrožení těchto kvalit, jejich "zapomnění", vede k úpadku bez ohledu na stav politiky.
Zápisky Vladimíra Neuwirtha byly skvěle editorsky připraveny a noblesně vydány Robertem Krumphanzlem v nakladatelství Triáda. Závažnost a hloubku textů je možné přirovnat k Deníkům maďarského spisovatele Sándora Máraiho. Oba autoři přihlíželi zániku zvyklostí a hodnot, kterým byli ochotni obětovat život, oba mapovali evropskou kulturu s nebývalou prozíravostí a se zvláštním ohledem k jejím kořenům. Čtení obou vyvolává smutek i obdiv.
Vladimír Neuwirth, Vcházení do Evropy. Ze zápisníku emigranta, Triáda, Praha 2008, str. 656
