Shrek: Zvonec a konec
Kvůli prachbídným kvalitám třetího dílu se od zeleného zlobra odvrátilo velké množství fanoušků. Tvůrci to moc dobře vědí, a tak ještě jednou zkusili postavit animovanou sérii na smrduté nožky, aby mohli opotřebovaný koncept pochovat alespoň částečně s úctou. A naštěstí se jim to veskrze povedlo.
Bylo by naivní od nového Shreka očekávat stejně osvěžující zábavu, jakou v roce 2001 nabízel první film, nebo uvolněnou kanonádu parodických odkazů, s níž o tři roky později operoval díl druhý.
Intenzivní poblouznění světem pohádek, které jsou tak trochu naruby, již vyprchalo a zájem o sympatický zlobří pár a jejich přátele dojíždí na autopilota.
Ve čtvrtém Shrekovi s podtitulem Zvonec a konec, jenž by měl být prý oficiálně posledním celovečerním filmem, proto tvůrčí tým udělal velmi racionální rozhodnutí.
Autoři se zpříma postavili opadajícímu zájmu tím, že počínající stereotyp reflektují i v samotném příběhu na ústředním hrdinovi.
Shrek tedy prochází zásadní životní krizí. Už zachránil krásnou princeznu i tchýnino království, má milující manželku, tři děti a hromádku kámošů, zkrátka už získal všechno podstatné, co by v životě mohl potřebovat.
Jenže když se každý den opakuje dle zajetého mustru, začne přemýšlet i o tom, co ztratil. Kam se třeba poděla doba, kdy před ním vesničané s křikem utíkali?
Rodinné pohody je v jednu chvíli přespříliš, kvůli čemuž se Shrek nechá uchlácholit lstivým prodavačem iluzí Rampelníkem a podepíše s ním smlouvu.
V ten moment se ocitne v podivné alternativní realitě, kde je Rampelník králem, zlobři patří mezi štvanou zvěř a hrdinná Fiona vede odboj proti diktátorskému vůdci. A mimochodem o Shrekovi jeho láska nikdy neslyšela.
Ústřední zápletka tedy slibuje dostatečný prostor k nabalení všemožných vtípků a legrácek, ale tentokrát jednotlivé fórky rozesmějí především děti a dospívající.
Právě na omladinu, která je odkojena hudební stanicí MTV a nejčastěji podléhá fenoménu Stmívání, jsou cíleny nové postavy. Figurují zde kupříkladu hejna čarodějnic nebo Krysař, který kdykoliv začne hrát na flétnu, roztančí ve videoklipové sekvenci blízké figurky.
Odrostlé publikum si v prvních dvou dílech vychutnávalo především parodické narážky na ostatní kinematografická díla.
Ty jsou sice tentokrát ořezány na minimum, nově se ale objevuje nostalgické vzpomínání. Díky alternativnímu prostředí se totiž děj obrací k prvním dobrodružstvím.
Světoznámý zlobr musí nějakým způsobem opět nadchnout svoji milou, což nejprve ústí v sérii odkazů na sebe sama.
Právě pomrkávání na znalé vyvolává dojem, že čtvrtý Shrek nebyl úplná zbytečnost. Pohádková atmosféra v daných chvílích funguje, Oslík, Kocour a Perníček příležitostně vysloví povedenou hlášku a divák má konečně dojem, že zde nejsou jen za sebou naházené hlouposti k naplnění žádané stopáže. Shreka žene kupředu nějaký cíl, takže zmizela strašlivá roztříštěnost třetího dílu.
Jelikož by ale souvislé vyprávění mělo patřit k základům animovaných filmů pro celou rodinu, není potřeba enormně jásat.
Negativ by se stále dala najít celá řada – zastaralou animací počínaje (3D nemá cenu zmiňovat, jelikož se pouze veze na aktuální vlně zájmu o nošení brýlí v kině) a nedostatkem svěžích nápadů konče.
Podařilo se ale připomenout alespoň několik důvodů, kvůli kterým zelený smraďoch vlastně prorazil do světa. Shrek: Zvonec a konec tím pádem splnil svoji povinnost a teď nezbývá než doufat, že se další pokračování opravdu neobjeví a zase všechno nespacká.
Související odkazy: ČSFD (flash trailer), IMDB, oficiální stránky, Bontonfilm
Shrek: Zvonec a konec (Shrek Forever After)
Animovaná rodinná komedie, USA 2010, 92 minut
Česká premiéra 15. 7. 2010
Režie: Mike Mitchell, scénář: Josh Klausner, Darren Lemke, kamera: Yong Duk Jhun, střih: David Teller, produkce: Teresa Chengová, Gina Shayová, hudba: Harry Gregson-Williams
V původním znění hrají: Mike Myers (Shrek), Eddie Murphy (Oslík), Cameron Diazová (princezna Fiona), Antonio Banderas (Kocour v botách), Craig Robinson (Perníček), Walt Dohrn (Rampelník) a další