Kotýz - národní přírodní památka

27. prosinec 2009

Národní přírodní památka Kotýz byla vyhlášena v roce 1986. Nachází se nedaleko obce Tmaň na Berounsku v nadmořské výšce 340-430 metrů n.m., rozloha území je 31 hektarů. Jde o příkrý skalní útvar bohatý na flóru i faunu.

Místní vápencové jeskyně jsou devonského stáří a poskytují geologům zajímavý studijní materiál. Mimořádně pestrá je fauna xerotemních bezobratlých. A není také bez zajímavosti, že zdejší archeologické nálezy dokládají osídlení člověkem již v období paleolitu.

Území je tvořeno skalním ostrohem nad Suchometským potokem. Na stěnách jsou patrné vrstevné, světle šedé vápence s uzlovitou texturou spodního devonu, které vznikly v mělkém moři vlivem silného proudění. V nich se vytvořily poměrně četné krasové jevy, z nichž nejznámější je Axamitová brána. Nejpravděpodobnější příčinou jejího vzniku je prolomení stropu velké jeskyně. Pozoruhodným útvarem je také Jelínkův most, úzká, 9 metrů hlubokou soutěskou, jejíž cca 1 m vzdálené okraje jsou na dvou místech přiblíženy natolik, že se dotýkají a tvoří zajímavý krasový jev připomínající gotický lomený oblouk.

Logo

Z hlediska botaniky je nejvýznamnější nelesní vegetace, která se vyskytuje především na jihozápadních svazích. Skalní stěny jsou posety tařicí skalní. Tam, kde je nejméně půdy, roste tařice horská, rozchodník, v hlubší půdě naleznete například devaterníček šedý. Skalní sutě jsou vhodné pro ožanku hroznatou a konopici úzkolistou.

Logo

Lesních porostů není mnoho a navíc nejsou příliš zachovalé. Části lužního lesa s olší lepkavou jsou střídány suťovými lesy s jasanem a akátem. Často tu roste borovice černá a na skalních plošinách i modřín. Z křovin se zde objevuje hloh, svída krvavá, trnka a růže šípková. Úpatí Kotýzu je využíváno jako pastviny s výskytem mnoha druhů trav a bylin, byl tu objeven i vzácný křivatec nejmenší. Na zastíněných skalách roste ohrožený druh mechu trněnka tlustožeberná. Naopak skály prosluněné hostí vzácné a ohrožené druhy mechorostů, zejména u Jelínkova mostu. Patří mezi ně zejména rokyt Vaucherův, děrkavka istrijská a d.chluponosná, lupenitka přisedlá a bokoplodka kostrbatá.

Kotýz oplývá pestrostí fauny a to zejména té bezobratlé, především hmyzem. Typickým zástupcem zdejších stepních stanovišť je například ploskoroh pestrý. Na chráněných místech pod skalními převisy žijí larvy mravkolva. Najdeme tu i zástupce střevlíkovitých, drabčíkovitých a kovaříkovitých brouků. V roce 1966 byl na území popsán nový druh vidličnatky (Campodea chionea).

Nejdůkladněji byli prozkoumáni motýli. Žijí zde například molík Digitivalva grantiella, pouzdrovníček Coleophora gallipennella a v prosluněných keřnatých místech drobníček Stigmella crataegella a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Tam, kde roste kostřava žije plochuška Agonopterix kaekeritziana, smutníček Scythris scopolella, makadlovka (Teleiodes sequax), kovolesklec piplový (Euchalcia consona) a perleťovec malý (Issoria lathonia).

Skalní masív Kotýzu

I místní plži jsou vzácní - Liciniaria nitidosa a Isognomostoma isognomostoma v dubohabrových porostech, nebo na skalní stepi Granaria frumentum, Pupilla sterri a přímo na skalách Chondrina avenacea a Pyramidula pusilla. A také pavouci - šestiočka Segestria bavarica a skákavka rudopásá (Philaeus chrysops).

Z plazů můžeme potkat užovku hladkou a ptáků bylo zjištěno na 68 hnízdících druhů. např. pěnice vlašská, ťuhýk obecný, výr velký, datel černý, strakapoud malý a králíček obecný. Ze šelem zde svůj domov našla kuna lesní, hranostaj, jezevec lesní a liška obecná.

Logo

Kotýz je oblíben i horolezci. Horolezecká činnost je zde ale omezena, není dovolena ve vegetačním období, tj. od l. března do 30. června.

Doprava
Na konci obce Koněprusy je turistická cesta vedoucí přímo na vrchol Kotýz. Značení je žluté a délka trasy cca 1 kilometr.

autor: Martin Lejsal
Spustit audio