Kopřivnice slaví 70 let od povýšení na město. Někdy až překotný vývoj mapuje nová publikace Ondřeje Šalka

22. říjen 2018

Zatímco jiná města prodělala staletí historického vývoje, Kopřivnici razantně proměnil vzestup automobilky Tatra. Z vesnice vzniklo před 70 lety město, které rychle nabíralo obyvatele. O bouřlivém období napsal knihu kopřivnický historik Ondřej Šalek. Připomíná v ní třeba názvy čtvrtí, které už místní zapomněli.

„Nacházíme se na sídlišti Korej, nicméně to sídliště je pojmenováno trochu jinak – oficiálně se jmenuje Tatra. Ale kdybychom se zeptali někoho z místních, jak se dostat na sídliště Tatra, tak patrně neví, kam by nás měl poslat,“ říká vedoucí Muzea Fojtství a také autor knihy 70 let města Kopřivnice Ondřej Šalek.

Právě v těchto místech je podle něj asi nejlepší ukázka nového zrodu města. Kopřivnice po roce 1948, kdy byl kladen důraz na těžký průmysl, se proměnila téměř celá. A v místě zmiňovaného sídliště byla většinou pole.

Původní Kopřivnice?

„Z původní Kopřivnice nám tady v centru zůstala budova někdejší německé školy, která je z roku 1911. A když se podíváme nahoru, tak je tady bývalý hotel Novák, dnešní Dům podnikatelů, který pochází z konce 19. století. Jinak se tady dochovaly ještě dva staré stromy,“ popisuje historik.

Původně kolem potoka Kopřivničky stály dřevěné chalupy, které na počátku 20. století nahradila čtvrť obchodníků a živnostníků. Měli to totiž blízko k továrně, která zaměstnávala spoustu lidí.

To centrum vzniklo najednou, že se prostě zbouralo všechno tady v okolí, anebo to vzniklo postupně? „Vznikalo to postupně, dá se říct, v průběhu 20 let. Jako první takový zásah do staré Kopřivnice, do toho starého centra, tak na místě Poláškova statku právě naproti hotelu Novák vznikla takzvaná Tatrovanka, nebo lidově zvaný obchod Žralok. Následně byly postupně demolovány domy obchodníků a živnostníků. A samozřejmě se musel vyčistit na konci 60. let prostor pěší zóny a na konci 80. let oblast, kde vznikl kulturní dům,“ připomíná Ondřej Šalek.

70 let města Kopřivnice

„Je rozdělená po desetiletích na sedm kapitol. A snažil jsem se tam zachytit nejzajímavější a nejdůležitější momenty ve vývoji města. Kromě stavebního vývoje se tam věnuji kultuře, sportu, školství, obchodům, službám a takovým tématům, které si myslím, že lidi do dneška zajímají,“ vyjmenovává historik Ondřej Šalek, co všechno do své knihy zahrnul.

Třetí místo, na které jsme se vypravili, je sídliště u ZŠ Alšova. „Nacházíme se na sídlišti Jih, které dříve neslo pojmenování sídliště nebo čtvrť Klementa Gottwalda. A je to vlastně místo, kde panelové domy nahradily původní zástavbu té dřevěné staré Kopřivnice. Vlastně se ještě dodnes mezi starými lidmi udržuje název Dědina nebo Na dědině. A bylo to vlastně, dá se říct nejzachovalejší místo Kopřivnice,“ dodává historik.

autoři: Michal Polášek , tif
Spustit audio

Související