Komunální volby 2018: Havířov

21. září 2018

V předvolebním speciálu vám představujeme strany, hnutí a sdružení, které kandidují v letošních komunálních volbách. Zaměřujeme se na všechna okresní a statutární města v regionu.

V předchozích dvou dílech jsme se podívali do Bruntálu a Frýdku-Místku. Dnes se vypravíme do největšího neokresního města v Moravskoslezském kraji, tedy Havířova. Ještě než se dostaneme k otázkám, které jsme položili lídrům jednotlivých kandidátek, řekněme si něco o městě samotném. Samozřejmě s ohledem na tamní komunální politickou scénu.

Komunální a senátní volby ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava

Volby do krajského zastupitelstva

Český rozhlas Ostrava odvysílá speciální předvolební pořady, ve kterých představíme lídry kandidátek do zastupitelstev všech okresních a statutárních měst Moravskoslezského kraje a jejich odpovědi na naše otázky.

Havířov vyrostl ve druhé polovině 20. století jako satelitní město Ostravy, kterou měl zásobovat zaměstnanci pro průmyslové provozy. V současnosti v něm žije zhruba 73 tisíc obyvatel. V minulých komunálních volbách v roce 2014 se o přízeň voličů ucházelo 13 stran, hnutí a sdružení. Volební účast byla něco málo přes 29 procent. Nejvíce hlasů dali lidé sociální demokracii, kterou vedl dnes již zesnulý Zdeněk Osmanczyk. Do zastupitelstva se na základě výsledků dostali KSČM, hnutí ANO2011, Hnutí pro Havířov a KDU-ČSL. Úspěšné politické subjekty si mezi sebe rozdělily celkem 43 mandátů. Povolební vyjednávání ukončilo dlouholeté spojenectví na radnici. Komunisté se spojili s hnutím ANO 2011 a s Hnutím pro Havířov a odsunuli vítěznou ČSSD do opozice. Primátorem se stal komunista Daniel Pawlas. Vládnoucí koalice ale od začátku řešila řadu neshod, které vyústily v její rozpad i v přesuny některých zastupitelů napříč kluby. KSČM chtěla v červnu 2016 obnovit roky úspěšnou spolupráci s ČSSD a vznikla tak koalice dvou stran, která se mohla při jednání zastupitelů opřít hned o 28 hlasů. Primátorem sice zůstal Daniel Pawlas, osobní neshody mezi členy obou stran i tlak opozice ale vyústily v další změnu. V prosinci 2016 tak měla havířovská radnice znovu nové vedení. Sociální demokraté se spojili s hnutím ANO2011 a křesťanskými demokraty. Primátorkou se po dohodě stala Jana Feberová z ČSSD, která nakonec v roli se svými koaličními kolegy vydržela až do voleb. Stejně jako před čtyřmi lety budou i letos politické subjekty v Havířově bojovat o 43 míst v tamním zastupitelstvu. O hlasy voličů se 5. a 6. října bude v komunálních volbách znovu ucházet 13 stran, hnutí a sdružení. Kromě už tradičních havířovských politických seskupení se objevuje i několik nováčků - ať už Česká pirátská strana; hnutí Havířovský družstevník; Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura; koalice Strany práv občanů Zemanovci a Realistů pojmenovaná Směr pro Havířov nebo koalice Společně pro Havířov, kterou tvoří KDU-ČSL s hnutím Starostové a Nezávislí.

Dnes vám představujeme volební strany, hnutí a sdružení, které se ucházejí o hlasy voličů v Havířově. Jak jsme již zmínili, do voleb tam vstupuje hned 13 politických subjektů. Jejich lídrům nebo zástupcům jsme položili dvě stejné otázky. V první jsme se ptali na to, co je největším problémem Havířova a jak by ho daný kandidát řešil. A ve druhé otázce jsme chtěli vědět, co udělají pro havířovské seniory.

Lídři nebo jejich zástupci odpovídají v abecedním pořadí, na vyjádření dostali přibližně 30 vteřin.

  • Josef Bělica (hnutí ANO)
  • Břetislav Butora (Svoboda a přímá demokracie, trojka kandidátky a kandidát na primátora)
  • Jana Feberová (ČSSD)
  • Marek Franta (nestraník, sdružení Patrioti Havířov tvořené politickou stranou Patrioti ČR a nezávislých kandidátů)
  • Jiří Hurych (Havířovský družstevník)
  • Jiří Jekl (hnutí Nezávislí, lídr společné koalice Nezávislí Zelení - Osobnosti pro Havířov)
  • Leoš Lukaštík (ODS)
  • Miroslav Mynář (TOP09)
  • Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL, lídr kandidátky sdružení Společně pro Havířov tvořeným KDU-ČSL a STAN s podporou COEX a Nestraníků v Havířově)
  • Daniel Pawlas (KSČM)
  • Martin Rédr (Česká pirátská strana)
  • Veronika Turská (Strana práv občanů Zemanovci, lídryně koalice politických stran Strana práv občanů Zemanovci a Realisté)
  • Daniel Vachtarčík (Hnutí pro Havířov)

V Havířově dodnes žije spousta lidí, kteří se do regionu stěhovali z jiných koutů Česka i Slovenska za prací. I když těžaři doly na území města dávno zavřeli, k těžkému průmyslu se tamní obyvatelé pořád hrdě hlásí. Zlaté časy města dnes připomínají hlavně některé sochy nebo stavby v takzvaném socialistickém realismu. Havíře v areálu někdejšího Dolu Dukla vystřídali pracovníci švédského výrobce zdravotnických sad, na další velké zaměstnavatele ale místní zatím čekají marně. Obyvatelé Havířova pak vyhlížejí také úpravy vlakového nádraží, kvůli kterému v minulosti došlo k názorovým střetům politiků s architekty a odborníky. O tom, kdo bude v Kulturním domě Radost rozhodovat o dění ve městě v dalším volebním období se bude rozhodovat hned v 8 městských částech. Když šli lidé k volebním urnám naposledy, odevzdali v 79 volebních okrscích komunálním politikům zhruba 18 a půl tisíc obálek s hlasy. Nejvíce voličů je v Havířově-městě, na Šumbarku a v Podlesí. Právě tam by se mohlo rozhodovat o budoucích vládcích radnice.

autoři: stj , iha
Spustit audio