Zamyšlení na konci týdne

19. březen 2010

Každý rok 19. března se nám od časného rána připomíná, že svátek mají všichni Josefové, a to nejen u nás, ale po celém světě. Tak například předseda Evropské komise Barosso, jemuž všichni říkají křestním jménem Žosé.

Ovšem pokud by Barossova rodná portugalština měla stejná fonetická pravidla jako sousední španělština, tak v Carmen je přece Don CHOZÉ: Možná tedy obojí, na rozdíl od Barossova někdejšího bouřliváckého německého kolegy Fischera, který si říká po našem Joschka.

Zůstaňme však doma a snažme se hledat důležité žijící Josefy. Zjistíme, že to není tak snadné a že těch mrtvých je daleko více. Zde já osobně musím vyslovit velký dík dr. Josefu (a tím tu hned jednoho máme) Tomešovi, který má jedinečnou zásluhu na sestavení mohutného Českého biografického slovníku 20. století, kde se snadno a zcela spolehlivě lze dohledat, kdo z našich osobností je Josef, Jan nebo Václav.

Měla by se nám ihned vybavit (ale nevybavuje) vážná hudba se svým doyenem Josefem Sukem a jeho spolehlivým doprovázečem Josefem Hálou, jimž loni bez valné pozornosti odešel třetí geniální Josef, violoncellista Chuchro.

Jde však o to, abychom vyhledáváním třeba právě Josefů zdůrazňovali, že jejich pracovní výsledky nebo smysl života považujeme za správnější než u nějakého jiného Josefa. Tak například dětský onkolog profesor Josef Koutecký, který zachránil tisícům dětí život, je pro mne větším hrdinou než Josef Mašín, který je považován za hrdinu, byť zabil jenom pár lidí.

Samozřejmě, vojensky založení lidé, jako je třeba Mirek Topolánek, mají jasno, ale my pacifisté, kteří se za to slovo nestydíme, protože jsme si užili jedné války horké a jedné studené, my máme určitou potíž i s pojmem Josef Švejk, jenž je nám celoživotně vnucován jakožto ostudný zbabělec. A my mu přesto nezřídka držíme palce v jeho touze uchovat si život, neboť cítíme, že bychom měli sklon chovat se podobně.

Ponechme zatím tyto úvahy do dalšího Josefa. Pokud jde o mne, budu teď asi ze zdravotních důvodů vynechávat některé relace a ty, co napíšu, dám raději přečíst.A časem se to prý má zase zlepšit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.


autor: Jiří Ješ
Spustit audio