Smrt u chrámu Krista Spasitele -

Markelova doprovázela pětadvacetiletá studentka žurnalistiky a externí redaktorka jednoho z mála ruských opozičních listů Novaja gazeta Anastasja Baburovová. Ta se pokusila útočníka zadržet, jenže se jen stala druhou vrahovou obětí.

Jak už potvrdila moskevská policie i Úřad vyšetřování při generální prokuratuře, zabiják se dostal do zorného pole několika okolních bezpečnostních kamerových systémů a na základě jejich záběrů byl pořízen počítačový portrét útočníka. Protože však, byl zamaskovaný, má tento portrét hodnotu spíše symbolickou než faktickou. Nejvyšší ruská místa už se zavázala, že tato patrně opět politická vražda, bude co nejrychleji vyšetřena. Na případnou rychlost vyšetřování bychom ovšem v tomto případě mohli soudit podle průběhu šetření podobného útoku na známou opoziční novinářku Annu Politkovskou 7. října 2006. To totiž dosud není u konce, a hned tak nebude...

Smrt Stanislava Markelova je zatím spekulativně, ale se značnou mírou pravděpodobnosti spojována s nanejvýš problematickou událostí z minulého čtvrtka: tehdy byl z výkonu desetiletého trestu podmíněně propuštěn bývalý plukovník ruské armády Jurij Budanov. Připomeňme si, že je to muž, který v roce 2000 unesl, znásilnil a poté brutálně zavraždil 16letou čečenskou dívku Elzu Kungajevovou. Její mrtvolu poté nechal odklidit z tábora federálních vojsk do blízkého lesíka. Před soudem, jenž probíhal v Rostově na Donu se hájil tím, že Elzu považoval za čečenskou odstřelovačku, která krátce předtím zabila jednoho z jeho podřízených. Během procesu byla ze strany ruské generality i politických míst učiněna řada pokusů o jeho očištění a osvobození, ale nakonec se Budanov stal jediným vysokým ruským důstojníkem, který byl za řádění ruských vojsk v odbojném Čečensku opravdu potrestán. Desetiletý trest odnětí svobody nastoupil v roce 2003 a teď se dostal na svobodu. Nu a Stanislav Markelov zemřel střelou nájemného vraha pouhou půlhodinu poté, co na tiskové konferenci prohlásil, že jako advokát rodiny Kungajevových, žijící nyní v Norsku, se bude domáhat, aby se Budanov vrátil tam, kam patří - za mříže.

Vyšetřování v tuto chvíli komplikuje také fakt, že možných objednavatelů této vraždy může být celá řada. Kromě té části vojenské lobby, která mohla chtít pomoci svému zasloužilému čečenskému veteránovi, by se totiž v hledáčku kriminalistů mohly objevit kupříkladu i mafiánsko-administrativní autority z moskevského předměstí Chimki. Markelov se totiž angažoval i v případu Michaila Beketova, šéfredaktora opozičního listu Chimkinskaja pravda, surově zbitého loni 13 listopadu. A oč v Chimkách Beketovovi šlo? Inu, o nic menšího než o nezákonný výkup pozemků pro stavbu dálnice Moskva-Petrohrad... Zajímat se o zájmy ruských betonových lobby se zkrátka v Rusku tvrdě trestá.

Co k tomu ještě dodat - snad citát z amerického listu The Boston Globe. Tady je: "Ruský prezident Dmitrij Medveděv mluvil o své záměru zvýšit přitažlivost Ruska pro investory, a to jak pro zahraničí, tak domácí, dosažením většího respektu k právním normám. Jenže dokud budou mocní a tajní ruští bossové mít možnost beztrestně zabíjet jakové lidi, jako Markelov, Baburinová a Politkovská, zaslouží si Rusko reputaci mafiánského naftostátu, který se maskuje Potěmkinovou demokracií."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .