Co byla "křišťálová noc" - Reichskristallnacht?

Protože se stala před téměř sedmdesáti lety, zřejmě současné generaci našich soudců a žalobců již mnoho neříká a dělá jim potíže zakázat pochod s poukazem na formální nedostatky tohoto rozhodnutí magistrátu. Až příliš reálné byly však německé ulice poseté střepy z rozbitých výkladních skříní, což se stalo v noci z 9. na 10. listopadu 1938 na celém území tehdejší Říše.

Státní a nacistické orgány rozpoutaly tehdy teroristické akce vůči Židům, při kterých jich bylo na sto ubito, dvacet šest tisíc zatčeno a odvezeno do koncentračních táborů, pleněn a rozkraden jejich majetek a zničeny synagogy. Tyto události byly předkládány světové veřejnosti jako rozhořčení německého lidu nad zavražděním nacistického diplomata v Paříži von Ratha mladíkem židovského původu Grynszpanem. Pogrom na anektovaném našem pohraničí byl namířen nejen proti Židům, ale i zde žijícím Čechům. Na příklad v Duchcově byly ničeny a pleněny české obchody stejně tak jako židovské, Češi a Židé, ale i demokraticky smýšlející Němci byli biti, týráni a bráni do vazby. Tamní nacisté se prostě snažili dohnat to, co se v Německu dělo již od převzetí moci Hitlerem.

Židé již před těmito událostmi žili v Německu v hrůze, protože nacistický stát každým měsícem stupňoval šikany a ponižování jejich osobnosti. Události, které se staly v časných hodinách 10. listopadu 1938, však překonaly vše předtím myslitelné. Roztříštěné výlohy židovských obchodů na tisíce střepů rozbité ranami obušků, hořící synagogy a demolovaná obydlí brutálními civilisty, kteří na ulici vyvlekli jejich bezbranné obyvatele. Tím se dal do pohybu největší pogrom v německých zemích od středověku. Byl to signál k zahájení masových vražd Židů, holocaustu.

Nacisté pro tuto událost nalezli na prvý pohled nevinný název "Reichskristallnacht - říšská křišťálová noc", který byl odvozen z milionů skleněných střepů, které se povalovaly prakticky na každé ulici německých měst a vesnic. Šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels vydával pogrom za "spontánní rozhořčení obyvatelstva, jehož trpělivost byla u konce". Herschel Grynszpan spáchal údajně atentát na Ernsta vom Ratha jako odvetu za deportaci svých polských rodičů, kteří byli spolu s dalšími 17 tisíci spoluvěřícími vyhnáni koncem října do Polska. Atentát přitom plně vyhovoval záměrům nacistů, jejichž vedení právě připravovalo zostřené pronásledování židovských spoluobčanů. Od jara již pokračovala "arizace" židovských podniků bez odškodnění, židovští lékaři a advokáti měli zákaz výkonu povolání. Adolf Hitler a jeho pomocníci se rozhodli Německo přeměnit na "judenfrei - bez Židů" a zvýšili nátlak na útěk a vystěhování.

Shodou okolností 9. listopadu, v den kdy Rath podlehl následkům atentátu, se konalo v Mnichově tradiční setkání nacistických bossů s Hitlerem u příležitosti výročí puče z roku 1923. Goebbels okamžitě využil zprávu o úmrtí diplomata k antisemitské štvavé řeči, která je historiky považována za signál k rozpoutáni teroru. Ještě dříve, než opustil řečnický pult, byly již vydány příslušné příkazy místním stranickým organizacím. Špinavou práci měli převzít především paravojenské úderné oddíly SA s tím, že budou ničit židovský majetek a jejich majitele šikanovat. Tajná policie byla přitom připravena zasáhnout, kdyby řízené akce přerostly v nezvladatelnou anarchii. Vlna násilí však nedosáhla původně předpokládaného rozsahu, ale přesto byly škody rozsáhlé. Bylo zničeno na 7 500 obchodů, řada obchodních domů, četné obytné domy a 267 synagog. Poškození nebyli odškodněni a navíc jako "kolektivní trest" museli Židé sehnat peníze ve výši jedné miliardy říšských marek.

Po masivní kritice Německa ze zahraničí Goebbels sáhl po lži a tvrdil, že šlo o nekontrolovatelné rozhořčení obyvatelstva. Cynicky prohlásil, že kdyby šlo o organizovanou akci statisíců, pak by tomu odpovídal zcela jiný výsledek. "Nyní jde o to, aby obyvatelstvo přesně dodrželo přísná nařízení o zastavení dalších demonstrací a akcí proti židovstvu," prohlásil Goebbels a dodal: "Konečná odpověď na židovský atentát v Paříži bude provedena cestou zákona nebo opatření vůči židovstvu".

Pro nacisty se tak otevřela cesta, v níž Židy přeměnili v párie a vyděděnce ve vlastní zemi. Židé se od té doby nesměli účastnit veřejných nebo kulturních vystoupení a nesměli navštěvovat žádné "árijské" školy včetně vysokých. Všechny možnosti zaměstnání jakož i práva různého druhu jim byla omezena. Dokonce i řidičské průkazy Židů byly prohlášeny za neplatné a nebyly jim vydány žádné náhradní. Nové cestovní pasy byly označeny písmenem "J" - tj. Jude-Žid. Muži i ženy museli před svými jmény dodatečně umístit jednotně Israel nebo Sara.

Po "křišťálové noci" nemohlo již být pochyb o dalším osudu Židů v Německu. Kdo mohl, opustil urychleně svou vlast. Mnozí, kteří byli postiženi pogromem a následnými protižidovskými opatřeními, spáchali sebevraždu. To však nacistům zdaleka nestačilo. Začali už plánovat tzv. konečné řešení židovské otázky, organizované masové vraždy. Na jejich konci bylo šest miliónů lidských životů. Prohlásit proto, že z formálních důvodů nelze v Praze zakázat průvod těch, kdo chtějí oslavovat "kříšťálovou noc", je naprosto nepochopitelné a nesprávné, i když je opentleno paragrafy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .