Ropné rekordy
Ze zpráv o rekordních cenách ropy se stal seriál na pokračování. Věnovat rekordně drahému barelu novinový úvodník by pomalu znamenalo nepsat o ničem jiném. Přitom se stále opakují stejná vysvětlení. Buďto někde politická nestabilita ohrožuje těžbu, anebo se jinde tenčí zásoby, či rafinérie nezvládají poptávku po benzínu.
Aby se cena ropy dnes stala zajímavou zprávou, musí prolomit nějakou psychologickou hranici. Včerejších šedesát pět dolarů za barel ale takovou hranicí nemůže dost dobře být, když analytici tvrdí, že se směřuje k sedmdesáti a někteří už rovnou hovoří o tom, že vstupujeme do fáze, kdy cena může vyšplhat nad sto dolarů za barel. O ceně rozhoduje trh, a trend se nezmění, pokud bude poptávka převyšovat nabídku. Poptávka jde ruku v ruce s hospodářským růstem, který je zas podmíněn zvyšující se spotřebou energií. Nepochybně se bude zvyšovat těžba, která je při dnešních cenách zajímavá už i tam, kde se ještě nedávno nevyplácela. Platí ovšem, že čím více se bude těžit, tím dříve ropa dojde. A ten okamžik je na dohled.
Ropě nepatří vzdálená budoucnost. Tu mají alternativní a obnovitelné zdroje energie. Ropě ovšem patří přítomnost a budoucnost nejbližší. A té je dobrý důvod se bát. Zdražování ropy půjde ruku v ruce se zvyšující se nervozitou a agresivitou těch, kteří jsou na ní závislí. Analytici by měli urychleně vypočítat, kdy se s ropou přestane obchodovat a začne se o ni válčit. To je ta psychologická hranice, o které musíme vědět, abychom nebyli zaskočeni, když vyschne potrubí a dojdou zásoby. Ve vzdálené budoucnosti budeme z nouze získávat energii ekologicky. Teď ale půjde o to, abychom se té vzdálené budoucnosti vůbec dožili. Šanci máme. Jistotu ale nikoli.
